dne 27. 09. 2011 19:42:19 se dotazoval Tomáš Suchý

Průmyslová zóna pro smích

Dobrý den, pane starosto.

Tak jsem se doslechl, že díky průtahům ze strany města místní firma, jež měla zájem o vybudování haly v Litomyšli ( v průmyslové zóně), která by zaměstnala cca. 150 nových zaměstnanců velice pravděpodobně tento objekt vybuduje ve Svitavách, jelikož tam jsou již pozemky vyjmuty z půdního fondu, zasíťovány a připraveny ke stavbě. I původně byla díky mizernému terénu průmyslové zóny plánovaná stavba v Litomyšli o 40% dražší než ta samá stavba ve Svitavách. Přesto měla firma zájem kvůli svým kmenovým zaměstnancům stavět v Litomyšli.

Nyní to však vypadá, že se Litomyšl nedočká a svou hloupostí přispějeme k vyšší zaměstnanosti a prosperitě maximálně tak Svitavám. Opět se krásně ukazuje, že snaha vedení města je síš udělat z Litomyšle lázně než město pro stálé obyvatele.

Za tento zpackaný projekt průmyslové zóny by si to měl někdo šeredně odskákat. Minimálně u voleb.

S pozdravem
T. Suchý

Odpověď ze dne 08. 11. 2011 13:49:08:

Vážený pane Suchý,
zasílám Vám názor vedoucího majetkoprávního oddělení pana Ing. Pavla Chadimy, se kterým se plně ztotožňuji.

„Město Litomyšl jedná s několika místními firmami a podnikateli, kteří chtějí v Litomyšli postavit nový podnikatelský objekt. Postupně se buduje průmyslová zóna, a to stojí nemalé peníze. Od počátku je připravována spíše pro více menších projektů, protože zde nemáme vhodné místo pro výstavbu velikých hal a průmyslových objektů. Musíme vycházet ze skutečnosti, že naši předkové založili Litomyšl v krásném místě údolí říčky Loučné a okolních kopců, a pravděpodobně přitom nepočítali s možností výstavby velikých průmyslových objektů, které je vhodné stavět kvůli nákladným terénním úpravám spíše v místech s téměř rovinatým územím. V poslední době byl rozvoj průmyslové zóny přibržděn dvěma faktory. Za prvé hospodářskou krizí, kvůli které někteří investoři od záměru výstavby upustili a za druhé změnou zákona o vynětí ze zemědělského půdního fondu, který nám v Litomyšli zdražil tuto platbu za vynětí z cca 60 Kč/m2 na cca 1000 Kč/m2. Město na to reagovalo snížením kupní ceny, ale to nemůže tento dopad na projekty vyrovnat. Spolu s dalšími městy se snažíme tento zákon změnit opakovaným jednáním s poslanci, kteří ve snaze přibrzdit rozvoj fotovoltaických elektráren přibrzdili spolu s nimi i rozvoj podnikatelských aktivit. Nevím, z čeho pramení Vaše útoky na činnost či nečinnost rady, zastupitelstva či městského úřadu, ale my se v rámci daných možností snažíme rozvoji podnikání ve městě vycházet vstříc, i když zároveň nechceme tyto kroky podnikat a podporovat za každou cenu. Myslím tím např. výstavbu těžkého či chemického průmyslu nebo velikých hypermarketů na plochách určených pro průmysl a podnikání.“

Věřte, že se snažíme získat investory se zajímavým výrobním programem, který zaměstná co nejvíce lidí.

S pozdravem
Michal Kortyš, starosta