zavřít
dne 18. 03. 2025 12:47:54 se dotazoval Vladimír Vích
Dobrý den
V poslední Lilii jsem se dočetl, že intenzivně na městě pracujete na další fázi projektu kultivace silnice I/35. Na čtyřproudém průtahu přes Litomyšl by se po dostavbě dálnice mělo vybudovat parkoviště pro návštěvníky města, kteří by to měli kousek na náměstí.
Podle mne je to naprosto zbytečná a nepotřebná investice. Až bude hotová dálnice, tak v Litomyšli chcípne pes. Hlavně ve všední dny nebude mít Litomyšli co nabídnou, řada služeb a úřadů zde již teď chybí a další pomalu končí. Jestli skončí i úřad práce, tak to bude pro město tragédie. Úřady, služby i funkční zdravotnictví přivádějí do města návštěvníky. Ti si zde nakoupí a utratí peníze a zvyšuje to i význam města. Co je platná rozhledna, když si ve městě nepřehlásíte elektroměr a musíte do V. Mýta. Co je platná kaple od světového architekta, když v nemocnici před rokem skončila kolonoskopie a nikdo to neřeší. Co je platný filmový festival, když si ve městě nařídíte technickou na auto.. Můžeme pokračovat.... Litomyšl pomalu upadá a jak bylo napsáno v prosincové Lilii, z města se stává jen skanzen architektury a umění. Pan Michal Kortyš měl naprostou pravdu, zabrat by se opravdu mělo i jinde. Jinak z Litomyšle bude jen taková přerostlá vesnice a zbytečné parkoviště to nezachrání. Na zmíněném náměstí do několika let zbydou jen Vietnamci a kebab.
Proto by bylo dobré se zamyslet a zkusit něco jiného. Oslovte Správu železniční dopravní cesty a České dráhy a projevte zájem o to, aby se železniční trať protáhla od nádraží až k Bille. Místa pro kolej tam bude dost a železnice by mohla končit někde v místech současné světelné křižovatky. Naše nádraží by po 150 letech bylo průjezdné a cestující by se vlakem dostali až do centra města. Vznikl by tak i moderní terminál vlak/autobus. Evropa a i řada měst v ČR se vrací na koleje a my by jsme je měli následovat. Trať až do Litomyšle je nedávno opravená, proto by se toho mělo využít. Pokud to necháme být a nepostaví se to teď, další šance už nebude. Nakonec, i na vyprojektování nové trati, konečné stanice a nového terminálu by se mohli podílet kvalitní architekti. Litomyšl a její občané by si to zasloužili. Děkuji.
Vladimír Vích
Litomyšl
Vážený pane Víchu,
děkuji za Váš podnět. Prodloužit železnici z vlakového nádraží k autobusovému, jak navrhujete, by jistě stálo spoustu milionů či desítek milionů korun a podle mého názoru by přínos byl minimální. Vzdálenost mezi oběma místy je cca 1 km, což se dá pohodlně dojít pěšky. A vzhledem k velmi nízké vytíženosti stávající železniční dopravy do Litomyšle to navíc nepovažuji za ekonomicky rozumné řešení. Lidé v současnosti více využívají automobilovou dopravu a tak Litomyšl spíše trápí řešení parkování, než přiblížení vlakového spojení do centra města. Navíc i ze stávajícího vlakového nádraží jste na náměstí pěšky za 5-7 minut a to mi připadá opravdu krátká doba. Neboli fakticky je vlakové nádraží umístěno nedaleko centra, jen z druhé strany náměstí, než autobusové. Neumím si ani představit, že by se nám povedlo u Správy železnic tuto nemalou investici prosadit, potažmo když jsme nedávno odkoupili pozemky navazující na ukončení kolejí s odůvodněním na jiné využití.
Tolik k Vašemu návrhu, ale s dovolením budu reagovat v delší odpovědi na Vaše další poznámky. Zastavím se u Vašeho názoru, že „až bude hotová dálnice, tak v Litomyšli chcípne pes“ a u Vašeho přesvědčení, že „Litomyšl pomalu upadá“. Minulý týden se na Zámeckém návrší uskutečnilo setkání vedení města se zaměstnavateli, kde mě několik z nich informovalo o tom, že plánují rozšiřování výroby a nabírání nových zaměstnanců. Na setkání jsem se potkal s velkou spoustou pracovitých, inovativních a podnikavých lidí, kteří mluvili o Litomyšli pozitivně. Lidí, kteří zajišťují dalším práci a od nikoho z nich jsem neslyšel žádnou kritiku na úpadek města, spíše naopak. Jsem moc rád, že zde takové lidi máme a vůbec si nemyslím, na rozdíl od Vás a pana Kortyše, že se z města stává skanzen architektury a umění. Rozvíjí se firmy a podnikání (tedy dostatek práce), rozvíjí se školství, sport i kultura a velkou výhodou našeho města je také živé náměstí. Místo, kde se dobře najíte, kde nakoupíte, co potřebujete a které je zároveň také místem setkávání. Považuji všechny majitele a provozovatele prodejen, kaváren, restaurací a dalších služeb za velký přínos pro každodenní kvalitní život ve městě. A protože se jedná z velké části o místní občany, tak je jasné, že se díky shodě všech porevolučních zastupitelstev městu vyplatilo nepovolit na okraji nákupní centrum, kde by se usídlily velké nákupní řetězce. Neboť kam jdou zisky z řetězců? V lepším případě do Prahy, častěji však spíše do ciziny. A kam investují své zisky místní majitelé a provozovatelé? Pravděpodobně z velké části do Litomyšle – do rozvoje svých provozoven, nebo je utratí „u souseda“ a finance tak zůstávají ve městě. A pokud Vám vadí vietnamští prodejci či prodej kebabu, máte velkou možnost výběru zajít nakoupit jinam, na rozdíl od mnoha podobně velkých měst. Myslím, že i vzhled podsíní se nám podařilo zregulovat tržním řádem, za což jsem osobně velmi rád.
Já nejsem velkým příznivcem porovnávání, ale jistě není náhoda, že se v různých žebříčcích kvality života či indexu prosperity Litomyšl umísťuje na předních pozicích. Jsem přesvědčen, že díky podnikavým a pracovitým lidem se Litomyšl neustále rozvíjí a pak si můžeme dovolit i takové drobnosti, jako je rozhledna (mimochodem asi nejlevněji postavená rozhledna v ČR), nebo navrhovaná kaple v areálu nemocnice (její zřízení neiniciovalo město, ale představitelé všech litomyšlských církví). Jen pokračujeme v tom, co se v Litomyšli dělo po staletí. Chceme, jako naši předci, stavět kvalitní stavby. Podívejte se na Smetanův či Lidový dům, na velkoryse stavěné střední školy, Sokolovnu a samozřejmě zámek či kostely. Proč bychom v naší době neměli pracovat s architekty (i ze zahraničí, jako tomu bylo například u italských stavitelů zámku), když tomu tak bylo vždy? Smetanův dům by se jistě dal postavit mnohem levněji, bez všech ozdob a výzdoby, ale líbil by se nám tak, jak se nám dnes líbí? Naši předchůdci také stavěli „soudobou moderní“ architekturu, jen dnes se nám zdá historická a krásná, ale například proti výstavbě Pedagogické školy byly prý velké protesty z hlediska vzhledu a velikosti. Navíc se již jasně ukazuje, že i tyto drobné nové stavby k nám lákají turisty, kteří jezdí za soudobou architekturou a utratí ve městě své finance.
Shodneme se v tom, že máme obavu o další rozvoj nemocnice. Jako samospráva však v této věci můžeme udělat jen málo. Jde o krajské zařízení a z vedení kraje jsme opakovaně ubezpečováni, že se v síti krajských nemocnic s tou litomyšlskou počítá. My jsme ve velmi těsném kontaktu s vedením místní nemocnice a například se snažíme jim vycházet vstříc v oblasti zajištění bytů pro zaměstnance. Kromě toho městem zřízený nadační fond přispívá na nákup nadstandardních přístrojů a další rozvoj zdravotní péče na Litomyšlsku. Jednoznačně hlavní slovo má však v této záležitosti kraj.
Pokud jde o STK, tak ta, pokud vím, nikdy v Litomyšli nebyla a to ani za starostování Michala Kortyše, nemůžeme tedy hovořit o úpadku. Já jsem se v této věci před cca třemi lety hodně angažoval. Našli jsme několik místních firem, které by měly o provozování STK ve městě zájem, ale jak jsem pochopil, jde o regulovanou aktivitu a protože v regionu je stanic STK statisticky dostatek (do 20 minut jízdy autem je jich několik), tak v Litomyšli novou zřídit nelze. Respektive nelze získat příslušné oprávnění, aniž by zanikla jiná STK v regionu. Bohužel ani s tím nelze nic dělat.
Úřad práce – zatím máme od pana generálního ředitele příslib, že minimálně do konce roku zůstane pobočka v Litomyšli zachována. Poté se máme znovu sejít nad vyhodnocením aktuální situace a postupným přechodem na digitální formu této služby občanům. U Finančního úřadu jsem toto chápal, u Úřadu práce s tím mám velký problém a dokud mne vedení FÚ nepřesvědčí o opaku, budu bojovat za zachování pobočky v Litomyšli. Myslím, že například přihlášení elektroměru, o němž také píšete, je příkladem služby, kterou lze již bez problémů vyřídit on-line – z domova, bez nutnosti jezdit do Vysokého Mýta. Toto je a bude trendem, který naopak povede ke zvyšování kvality života v menších městech i na vesnicích. Proč nutně jezdit něco podepisovat osobně, když to lze v dnešní době zajistit z domova elektronicky. Před pár lety jsme si neuměli představit platit mobilem a objednávat zboží z domova, dnes je to běžné.
Největší radost mám asi z faktu, že nám roste (na rozdíl od mnoha okolních měst) počet obyvatel, nyní jsme někde na 10,5 tisících a kdyby bylo více bytů, tak by se sem zřejmě stěhovali další lidé. Znám poměrně dost mladých lidí, kteří se do Litomyšle vrátili po založení rodiny, nebo se sem přestěhovali odjinud s tím, že jde o krásné živé město, kde je dostatek práce, podnikatelských možností, kvalitní veřejné prostory, kultura, sport i dobré vzdělání. Osobně si myslím, že dálnice spíše přinese další zvyšování počtu obyvatel a ještě větší tlak na ceny nemovitostí a nikoliv že zde „chcípne pes“. Vybudování dalších cca 150 parkovacích míst v bezprostřední blízkosti centra tak považuji za rozumnější investici, než požadovat po státu prodloužení železnice k autobusovému nádraží o 1km. Díky tomu budeme moci kolem sochy Bedřicha Smetany a kolem Morového sloupu vytvořit prostor bez aut, s novými stromy a vodními prvky, ale neohrozíme život na náměstí, kam auta patří stejně, jak dříve patřily koňské povozy. Na webu města lze nalézt vizualizace v sekci Připravované projekty: https://www.litomysl.cz/pripravovane_projekty/prostranstvi_u_moroveho_sloupu_na_smetanove_namesti a druhá studie zde https://www.litomysl.cz/pripravovane_projekty/uprava_verejneho_prostranstvi_u_sochy_bedricha_smetany Je špatně pracovat s dobrými architekty? Stáváme se tím skanzenem? Já si to nemyslím, ale nikomu svůj názor nenutím.
Na závěr jedna poznámka: je krásné, že můžeme mít jiné názory, že je můžeme svobodně vyjadřovat, diskutovat, argumentovat a nebát se žádného postihu. Je to díky demokracii a svobodě, ve které žijeme. Važme si toho prosím a važme si jeden druhého. Byť můžeme mít rozdílné názory, můžeme spolu nesouhlasit, tak stále věřím, že mně i Vám, stejně jako Michalovi Kortyšovi, jde o dobro města, o jeho rozvoj a to je skvělé. Jen vidíme jiné priority, ale to je přirozené. Každý z nás holt vidí svět a tedy i Litomyšl jinak. Děkuji Vám!
Hezké první jarní dny
Dan Brýdl, starosta krásné Litomyšle
