zavřít
dne 04. 01. 2020 19:11:08 se dotazoval Kamila Voříšková
Hezký den, chci se zeptat, jestli plánujete zavedení nějakého motivačního systému pro svoz směsného komunálního odpadu? Přijde mi hodně nesmyslné a nefér, když někdo naplní jednu popelnici se směsným komunálním odpadem za jeden měsíc (protože třídí plast, papír, sklo, plech, oleje, bioodpad) a platí stejně jako ten, co netřídí a každý týden naplní dvě popelnice (tedy osm popelnic za jeden měsíc). Proč zdražujete všem, ať třídí nebo netřídí? Těch fungujících systémů je v naší republice už dost, co takhle posbírat zkušenosti a nějaký si vybrat? Za rok 2017 jsme byli v třídění nejlepší v republice, za rok 2018 už jen v kraji a co další roky? Děkuji za odpověď.
Vážená paní Voříšková,
děkuji za Váš dotaz. Po mém nástupu na radnici jsem se velmi zajímal o možnost zavedení motivačního systému pro svoz odpadu a také o zavedení "hnědých" popelnic na bioodpad. Jeli jsme se podívat mj. do Vysokého Mýta, komunikoval jsem s několika starosty a také s lidmi, kteří se o odpadové hospodářství v Litomyšli starají.
Výsledek je, že jsem musel uznat, že ani jedno ani druhé není v tuto chvíli posun správným směrem a že opravdu spravedlivý a fér systém budeme v odpadovém hospodářství opravdu těžko hledat. Vysvětlím proč.
1) motivační systém pro svoz: motivační systémy existují, ale ne vždy správně fungují. Funkčnost systému totiž závisí nejen na zvolené strategii města či svozové firmy, ale také na ukázněnosti občanů, tedy samotných uživatelů systému. Budeme-li například občany ekonomicky motivovat k tomu, aby produkovali méně odpadu, dočkáme se velmi pravděpodobně toho (jak ukazuje praxe z míst, kde se o to pokoušejí), že vznikají černé skládky, že se komunální odpad přesouvá do separovaného sběru nebo že se podnikatelský tříděný sběr vykazuje jako občanský. Jako příklad lze použít město Moravská Třebová, kde motivační systém naprosto selhal a ve výsledku přinesl občanům zdražení a méně časté svozy - možná jste zaznamenala v médiích. Je potřeba také uvést na pravou míru otázku samotného tříděného sběru. Třídit je prospěšné a nutné, ale nejde o otázku ekonomickou, ale ekologickou, o šetření našich zdrojů. Proto je kladen důraz na recyklaci. V každém případě sběr plastů, papíru, skla, kovů představují z hlediska svozu a následného využití také nákladové položky. Měli bychom asi každý přemýšlet trochu jinak, že totiž správné nakládání s vlastními odpady je věcí slušnosti a ohleduplnosti člověka k přírodě, že se tak chováme proto, že je to o tak správné a ne proto, že si chceme vysloužit odměnu.
Ke kritizované výši poplatku lze ještě uvézt jedno zamyšlení. Ano cena za svoz odpadu není malá. Protože svoz odpadu je nákladná a náročná věc. Nikdo si už ale nespočítá, kolik takový roční poplatek vychází přepočten na jeden měsíc. Přepočteno na jeden měsíc se jedná o zhruba 60 Kč na měsíc a osobu. Přepočteno na jeden den vychází za službu odvozu a odstranění odpadu dvě koruny. To ve srovnání s ostatními platbami, které denně uskutečňujeme není příliš mnoho.
Zdražení, ke kterému dochází, je vynuceno narůstajícími náklady na zajištění této služby. V dotazu se uvádí, že není fér, když ten, kdo má směsného komunálního odpadu málo platí stejně, jako ten, kdo platí nesrovnatelně více. Tuto problematiku řeší město alespoň tím, že rodinám s třemi dětmi odpouští poplatek za třetí dítě. Opět někdo může namítat, zda je to spravedlivé nebo ne, ale takto to platí již mnoho let a podle mě osobně je to správně.
2) kontejnery na bioodpad: jak jsem se přesvědčil ve Vysokém Mýtě, obecně platí, že kvalitně bioodpad třídí lidé v domcích, naopak na sídlištích toto selhává. V kontejnerech na sídlištích jsme nalezli omáčku s knedlíky, kosti, maso - tedy všechno, co na kompost nepatří. Naopak u domků to bylo významně lepší, ale zde jsem přesvědčen, že kdokoli má zahradu, má vlastní bioodpad kompostovat přímo v místě. Není přece moc přátelské přírodě, když se například listí a tráva ze zahrady místo na kompost dává do plastové popelnice, aby ji následně velké auto převáželo kdovíkam. Bio, které je vyprodukováno na zahradě a v domě má i tam být zrecyklováno a zpracováno. Město toto dlouhodobě podporuje dotačním titulem na kompostéry (individuální a k mé velké radosti i komunitní) a toto je cesta, která je k přírodě nejšetrnější.
Omlouvám se, že jsem se tak rozepsal, ale toto téma je mi opravdu blízké. Já jsem velmi rád, že Litomyšlané třídí odpad opravdu kvalitně, snažíme se to maximálně ulehčovat dostatkem kontejnerů ve městě a také intenzivním vzděláváním těch nejmenších. Na našich školách probíhají kampaně, které dětem vysvětlují, proč je důležité třídit a jak se to správně dělá. Jsem si jistý, že mladá generace má "kvalitní třídění" opravdu v sobě - vidím to na vlastních dětech. Jak jsme se se zastupiteli a členy Komise pro životní prostředí nedávno na vlastní oči na třídící lince přesvědčili, tříděný odpad (plast, papír i sklo) se opravdu dále zpracovává a není pravda, jak se občas "po městě povídá", že se to někde sesype na jednu kupu. Letos by také mělo za nemalé finanční prostředky dojít k vybudování nového sběrného dvora, který významně navýší kapacitu a komfort ukládání odpadu pro občany.
Snad se mi podařilo Vám vysvětlit, že kvalitní třídění odpadů má smysl i bez finančního zvýhodnění. Motivační systém jsme zkoumali, ale nenalezli jsme opravdu fungující, spíše to vedlo opravdu vždy k problémům. Děkuji za pochopení a za to, že třídíte. Nikoli kvůli penězům, ale kvůli dobrému pocitu, že tím chráníte životní prostředí.
S úctou a poděkováním Daniel Brýdl, starosta "zelené" Litomyšle
