Litomyšl: Kronika města 2022

5 podstránka věnovaná právě pomoci ukrajinským uprchlíkům. Sloužila jako zdroj informací o všem, co je v Litomyšli nabízeno. To vše v ukrajinštině. Příklady informací na webových stránkách města: - informace o registraci po příjezdu do České republiky - k dispozici byl kontakt na překladatelku - informace o tom, jak postupovat, když uprchlíci hledali práci, uvažovali o podnikání - informace o výuce českého jazyka, která probíhala v Rodinném centru v Litomyšli každou středu od 18 do 19 hodin o Rodinné centrum pořádalo (po zbytek roku) také pravidelná středeční setkání (16 - 18 hod.), jejichž cílem bylo integrovat uprchlíky do běžného života, nabídnout jim prostor setkání a sdílení o Rodinné centrum spravovalo dále facebookovou skupinu Litomyšlané pro Ukrajinu, v níž informovalo o připravovaných/realizovaných aktivitách, ale i o tom, co aktuálně potřebují buď uprchlíci, nebo ti, kteří na Ukrajině museli zůstat (před zimou např. sbírka na pořízení kamen) - informace o humanitární dávce - kam se obrátit, když lidé potřebovali tlumočníka, přeložení listin - informace o kapacitě mateřských škol a dětských skupin - poradenství v oblasti zdravotnictví, očkování dětí - informace o vzdělávání ukrajinských dětí včetně odkazů na edukační materiály České televize (ČT Edu) Až do 30. dubna mohli ukrajinští uprchlíci využít také některých služeb ve městě, a to zcela zdarma. Město se tak snažilo ulehčit lidem složitou životní situaci, do které se dostali kvůli válce. Zdarma byla MHD, vstup do bazénu, galerie, ale i volnočasové aktivity Střediska volného času či coworkingového centra, kde mohli pracovat na PC. Pokud matky dětí nemohly platit obědy ve školní jídelně, město je zaplatilo za ně. V tomto ohledu však velmi dobře zafungovaly rovněž mnohé místní firmy, které ženy zaměstnaly (obědy dětem některé z nich zaplatily), ale i školy samotné, které využily nejrůznějších dotačních programů. Farní charita Litomyšl nabízela oblečení, ale i pomůcky do školy, velmi brzy též doučování. Sbor Církve bratrské umožnil v Novém kostele pravidelná setkávání žen při sborovém zpěvu. Lidé mohli využít potravinové či oděvní banky a mnoho dalšího. Válka zasáhla do života města mnoha způsoby. Jedním z těch, o nichž se příliš nemluvilo, byl fakt, že ukrajinští muži starší 18ti let (se státní příslušností Ukrajiny) dostali povolávací rozkazy a museli se do své země vrátit. Mnozí z nich žili v České republice roky, byli plně integrovaní do naší společnosti, začali zde nový život, žili u nás s celými rodinami…. Na kronikáře, toho času učitele jedné z litomyšlských základních škol, nejvíce zapůsobila zpráva, kterou poslala žákyně 4. třídy své paní učitelce. Bylo v ní vyfocené zavazadlo a text: „Paní učitelko, tatínek jede na Ukrajinu.“ Po rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu se během prvních týdnů mohlo zdát, že emoce probuzené v době proticovidových opatření budou nyní potlačeny utrpením statisíců