Litomyšl: Kronika města 2022

4 Město Litomyšl reagovalo na rusko-ukrajinský konflikt prohlášením, které otiskla březnová Lilie: „Vedení města odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině, která nebezpečně připomíná nespravedlnosti, jimž muselo čelit Československo na sklonku 30. a 60. let minulého století. Radnice se touto cestou připojuje k oficiálnímu prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČR, v němž se mimo jiné uvádí, že „jsme svědky neobhajitelné a ničím nepodložené agrese Ruska vůči Ukrajině. Rusko v tuto chvíli pošlapává elementární principy evropské bezpečnostní architektury, mezinárodního práva a mírového soužití mezi národy, kterých se samo cynicky dovolává. Po létech pracně budované stability Rusko přináší do Evropy válku, chaos a utrpení nejen bezpočtu nevinných Ukrajinců, ale i svým občanům a dalším Evropanům.“ Jako symbolické gesto podpory proto od 24. února vlaje u radnice ukrajinská vlajka. Rada města také s ohledem na situaci na Ukrajině schválila poskytnutí celkové částky 40 tisíc korun na sbírkové účty české Charity a Člověka v tísni, protože tyto organizace chystaly i finanční pomoc pro Ukrajinu. Na žádost Pardubického kraje také radnice vytipovává objekty, v nichž by v nejhorším případě mohli být dočasně ubytováni váleční uprchlíci. Pevně věříme, že se mezinárodnímu společenství podaří konflikt zažehnat a že Ukrajina bude i nadále svobodnou zemí, která bude o své budoucnosti rozhodovat sama, a ne pod nátlakem ruských zbraní.“ Podepsáni starosta Daniel Brýdl a místostarosta Radomil Kašpar. 1 Rusko – ukrajinský konflikt spustil obrovskou vlnu migrace. Miliony lidí před ruským nebezpečím prchaly a nacházely útočiště v řadě zemí střední a západní Evropy. Nejvíce uprchlíků přišlo do sousedního Polska. Konflikt však spustil však též ohromnou vlnu solidarity, která opět ukázala, že Češi dokáží v krizových okamžicích otevřít svá srdce a podat pomocnou ruku. Litomyšlané to měli úplně stejně, kronikář si dokonce troufá tvrdit, že v některých ohledech byla jejich pomoc zcela nadstandardní, ať už se jednalo o rychlost, efektivitu či dlouhodobost. Ano, i Litomyšlané jezdili například na polsko-ukrajinské hranice a přiváželi do města uprchlíky. Ano, i Litomyšlané nabídli své volné byty či místnosti svých domů pro dočasný pobyt prchajících. Nabízeli práci, pomáhali s umisťováním dětí do dětských skupin, školek a škol. Zapojili se též do nejrůznějších humanitárních a finančních sbírek. Nelze vyjmenovat vše. Kdo měl však možnost setkat se s prchajícími, vyslechnout jejich příběhy (děti často přišly jen s baťůžkem na zádech, některé uprchly těsně předtím, než jejich dům zničily ruské střely), nemohl zkrátka zůstat lhostejným. Výraznou pomoc poskytlo i samotné Město Litomyšl. V prvních dnech konfliktu byla zřízena jednotná mailová adresa sloužící pro koordinaci pomoci – help@litomysl.cz. Mailovou adresu spravoval místostarosta města Radomil Kašpar. Na webových stránkách brzy vznikla 1 Kašpar, R., Brýdl, D.: Nad Litomyšlí vlaje ukrajinská vlajka. In: Lilie. Ročník XXXII., číslo 3., s. 2.