Litomyšl: Kronika města 2021

157 Žena pro něj však není pouhým erotickým objektem, ale symbolizuje naději a svobodu, představuje nositelku života i pokračovatelku lidského rodu. Žánrově se věnuje také zátiší. Maluje pivoňky či slunečnice v jejich plném rozkvětu s vědomím toho, že jednou odkvetou a uvadnou. Zaznamenává náladu a podobu míst, ve kterých žije. Na jeho plátnech se často v drobných nenápadných detailech objevují symbolické odkazy na aktuální společenské dění, ale i odkazy na dávné mytologické příběhy. V druhých – obvykle dekorativně pojatých – plánech obrazů tak pozorný divák objeví motivy vztahující se k osobní historii malovaných, ale i k obecně platným společenským tématům. V tvorbě Sergeje Iščuka se tak střetávají modernistické tendence evropského malířství s respektem k ruským tradicím. Jeho obrazy přinášejí do současného světa optimismus i vizi o neustálém koloběhu života, jenž v sobě nese zmar a smrt, ale také tajemství a potěšení, vznešenost i něhu. Ve dnech 4. května až 6. června byla v Regionálním muzeu v Litomyšli k vidění výstava Mé půlstoletí, která byla připravena k 50tinám malíře (narozen 1970, v roce 2020 se výstava konala v Městském muzeu Králíky). Z těch, kteří odešli Jaroslav Theimer 5. února , několik týdnů před svými 98. narozeninami, zemřel Jaroslav Theimer. Člověk mnoha zájmů, nadaný technicky, se vztahem k hudbě, divadlu, výtvarnému umění, četbě, letectví, cestování a sportu. Během své dlouholeté pedagogické dráhy (až do svých 80 let) ovlivnil stovky svých žáků na školách s technickým zaměřením svými rozsáhlými odbornými vědomostmi a všeobecným rozhledem. Jaroslav Theimer byl vesel ý, pracovitý a společensky zaměřený člověk formovaný sokolskou morálkou, připravený vždy pracovat pro blaho celku, někdy i na úkor vlastního soukromí. Vždy s nad šením přijímal nové výzvy s touhou hledat, nacházet a předávat dál. Byl rovněž jedním z 19 „starých“ sokolů, kteří v roce 1991 stáli za obnovením Sokola v Litomyšli. Stal se prvním starostou a s velkým elánem se zasadil o navrácení budovy sokolovny, kina a části areálu ve Vranicích do majetku TJ Sokol. Získat zpět historické loutkové divadlo se jemu ani jeho nástupcům nepodařilo. S radostí přihlížel nácvikům sletových skladeb pro obnovené Sokolské slety v roce 1994, 2000, 2006 i 2012. Byl spoluautorem Sborn íku k 125. výročí založení Sokola v Litomyšli, organizátorem výstav a starostlivým správcem sokolského majetku. Byl rovněž hlavním iniciátorem pořádání Šibřinek a jejich aktivním účastníkem a tanečníkem. V roce 2015 získal Cenu purkmistra Laška za významné zásluhy o rozvoj sokolského života a sportu ve městě.