Litomyšl: Kronika města 2021

127 Spot o rekonstrukci Portmonea V roce 2020 byla dokončena rekonstrukce Portmonea – Musea Josefa Váchala, jejímž investorem byl Pardubický kraj. V roce 2021 byl natočen filmový spot o tom, jak rekonstrukce probíhala, který byl umístěn na YouT ube kanále Regionálního muzea v Litomyšli. Ale nejen to. B yly spuštěny nové webové stránky Portmomea, světlo světa spatřil také dokument České televize Cestopisák Josefa Váchala, o němž kronikář pojednává na jiném místě zápisu. Oslava 100 let od odhalení pomníků J. A. Komenského Zhruba dvě desítky lidí si v sobotu 19. června přišly připomenout 100 let od slavnostního odhalení Památníku českým bratřím na Růžovém paloučku a Pomníku Jana Amose Komenského před Smetanovým domem. Na Komenského náměstí kromě zástupců Litomyšle , Újezdce a Spolku přátel Růžového paloučku vystoupil i historik Stanislav Vosyka, který přítomným připomněl nesnadnou historii litomyšlského památníku. Oslavy pokračovaly v neděli 4. července přímo na Růžovém paloučku. Podle odhadů se zde sešlo přibližně 400 lidí. Historii památníku zde připomněla Mgr. Anna Waisserová, vědecká pracovnice Univerzity Palackého v Olomouci . Na oslavách vystoupil rovněž ThDr. Pavel Černý, Th.D., emeritní předseda Rady církve bratrské a Ekumenické rady církví v ČR, jehož projev si vzhledem k aktuálnosti témat kronikář dovolí zachovat pro budoucí: Dobrý den, těch letošních sto let je skutečně něco mimořádného. Sto let, kdy si připomínáme tu vzácnou historii našich předků, kteří byli ochotni trpět pro to, čemu věřili, co bylo jejich vírou. A těch letošních sto let slavností na Růžovém paloučku myslím potvrzuje, že to jejich dědictví je pro nás pořád ještě živé. Žijeme v době, kdy se převlékají kabáty, dresy, kdy se v politice často mění názory podle veřejných průzkumů a někdy se šlape po lidském svědomí. Myslím, že jsme byli v roce 1989 příliš optimističtí, když jsme čekali, že se národ v té získané svobodě rychle vzpamatuje a bude dbát o pravdu a lásku. Možná někteří vzpomenete, že se například za socialismu mezi lidmi říkávalo, že kdo nekrade, okrádá svou rodinu. Bylo to, myslím, dost rozšířeno. Nelze se divit, že se po revoluci krade ve velkém, že kvete korupce na různých místech a že je mnoho příležitostí k rozvoji naší společnosti velmi promarněných. Nechci rozebírat současné problémy, ale rád bych se zaměřil na oslavy historických výročí v tom našem rozděleném národě. Mnoho let jsme si připomínali například výročí bitvy na Bílé hoře. Historici přicházeli s novými výzkumy. Diskutovalo se, jestli stavovské povstání bylo oprávněné nebo nebylo. Jestli bylo správné, aby po Bílé hoře přišly tak tvrdé represe jako letos připomínané čtyřsté výročí popravy sedmadvaceti českých pánů na Staroměstském náměstí. Jestli bylo správné vyhnat tolik tisíc rodin do exilu, oslabit ekonomiku naší země a zůstat na dlouho feudálním státem. Jednali správně vůdcové stavovského odboje? Bylo správné, že evropská katolická liga s habsburským císařem zahájila útok na české království?