Litomyšl: Kronika města 2019

31 Rozvoj města v roce 2019 Jak již kronikář poznamenal výše, byl rok 2019 především rokem oprav městského majetku a dobou hledání nových finančních zdrojů. Přesto i v letošním roce došlo na řadu investic, z nichž mnohé jsou hodny záznamu. Černá hora v novém, kůrovcová kalamita v městských lesích Již v zápisu za loňský rok kronikář informoval o kůrovcové kalamitě, která se nevyhnula ani Litomyšli. Kácelo se přitom i na Černé hoře, která mezi Litomyšlany patří k oblíbeným místům pro volnočasové aktivity. Ačkoliv kácení vyvolalo zejména na sociálních sítích nesouhlasné projevy, bylo nezbytné k němu přistoupit – ať už z důvodu bezpečnosti těch, kteří Černou horu navštěvují, či proto, aby se dalšímu masivnímu šíření kůrovce zabránilo. Ještě v loňském roce se zde nové stromy také vysazovaly. Ve výsadbě se pokračovalo i letos. V průběhu roku 2019 se však Černá hora dočkala další i proměny. Běžcům nabídla dva kilometry nových nebo rekonstruovaných běžeckých tras o šířce dva metry, dalším návštěvníkům pak 1,2 km dlouhou naučnou stezku s novým informačním systémem, dvě odpočinková stanoviště, dvacet laviček či unikátní hřiště s lanovými prvky. Proměna Černé hory vyšla na 3,5 milionu korun, město však získalo dvoumilionovou dotaci z Programu rozvoje venkova. Letošní práce by navíc neměly být posledními. Je totiž možné, že projekt proměny Černé hory bude mít navazující etapu. Pokud jde o situaci o týkající se kůrovcové kalamity, v Městských lesích Litomyšl byl v roce 2019 stav následující: Letošní rok se na lesním majetku města nesl ve znamení zpracovávání tzv. nahodilých těžeb. Kromě rozvíjející se kůrovcové kalamity (bylo zpracováno celkem 7100 m 3 stromů poškozených kůrovcem a suchem) městské lesy zpracovaly také 3000 m 3 dříví poškozeného větrem a 1700 m 3 dříví po sněhovém polomu. Celkem tedy zpracovaly 11 800 m 3 poškozeného dříví, což činilo 87 % z celkových těžeb realizovaných v tomto roce v městských lesích (13 600 m 3 ). Nově vzniklé holiny pracovníci zalesňovali pestrou směsicí dřevin (smrk 5700 ks, jedle 5550 ks, borovice 2350 ks, modřín 350 ks, buk 5300 ks, dub 10 500 ks, douglaska 250 ks, jilm 150 ks, třešeň 150 ks). Kůrovcová kalamita byla bohužel v rámci ČR stále na vzestupu. V loňském roce bylo vytěženo necelých 30 mil. m 3 , pro rok 2020 se předpokládá cca 50 mil. m 3 a pro rok 2021 cca 100 mil. m 3 (některé odhady mluví dokonce o 180 mil. m 3 ). Díky nezměrnému úsilí pracovníků městských lesů se zatím daří držet kůrovce na majetku města pod kontrolou – nebyl vytěžen ani lesním hospodářským plánem povolený maximální roční podíl ve výši 16 500 m 3 , ale předpokládaný vývoj kalamity a situace na sousedních lesních majetcích příliš optimismu neposkytuje. Úsekové měření na Zahájské ulici, kamery na světelné křižovatce Zahájská ulice patřila dlouhodobě k ulicím problémovým. Jsou na ní úzké chodníky, silnice navíc sváděla k překračování nejvyšší povolené rychlosti. Dopravní komise proto už v lednu doporučila, aby byla na začátku Zahájské ulice při vjezdu do města měřena rychlost

RkJQdWJsaXNoZXIy NDc5MjU=