Litomyšl: Kronika města 2019

108 Závěr kroniky Rok 2019 skončil. A společně s ním skončil i svět v podobě, v jaké jsme jej znali. Alespoň na nějakou dobu. To jsme ovšem 31. prosince nemohli tušit… Krátce poté se však naše společnost ocitla v největší krizi za několik posledních desetiletí. Postihla jej totiž pandemie koronaviru – viru, který se nebezpečně a nesmírně rychle šířil, a který si ve světě vyžádal tisíce lidských životů. V době, kdy kronikář dopisoval poslední řádky zápisu za rok 2019, platila i v České republice přísná bezpečnostní opatření spojená s omezením pohybu, jaká naše společnost nepamatovala. Heslem poslední týdnů (začátek dubna 2020) se stala slova: „Zůstaňte doma“… A přece i tato doba přinesla naději. V Litomyšli došlo k vzedmutí obrovské vlny občanského aktivismu, lidé šili roušky, skauti a další dobrovolníci se snažili pomáhat seniorům, město informovalo, uklidňovalo. Nestali se z nás sobci, nemysleli jsme na sebe. Aspoň ne zatím. Pomáhali jsme si a věřili, že vše společně zvládneme. Byla to síla, kterou lze jen stěží popsat pro paměť budoucím, ale která byla všudypřítomná a přebila vše, co jsme dosud prožili. Byla to naděje pro dny příští - stav, o kterém Václav Havel kdysi řekl: „Naděje není přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“