Litomyšl: Kronika města 2017

6 Mýta, Svitav a Moravské Třebové. Autoři studie se zabývali vlivem hazardu na kriminalitu v těchto městech a vycházeli z dat nashromážděných za období tří let. Slavnostní žehnání živým zvonům V neděli 11. dubna byly kolem 11. hodiny do opravené zvonice chrámu Nalezení svatého Kříže vyzvednuty a umístěny tři nové zvony (Svatý Václav, Svatý Josef a Panna Marie). Původní trojici zvonů, která nesla stejná jména jako jejich nástupci, zrekvírovala protektorátní správa v roce 1942. Zvony byly následně roztaveny a použity pro potřeby zbrojního průmyslu. Teprve v roce 2014 zahájil tehdejší starosta města Michal Kortyš veřejnou sbírku, v níž se za tři roky podařilo vybrat půl milionu korun. Za tyto peníze byly pořízeny zvony Panna Marie a Svatý Josef. Na výrobu tří zvonů to však nestačilo. Do celé záležitosti tehdy vstoupil podnikatel Jiří Mach, který zaplatil výrobu zvonu největšího. Slavnostního vyzdvižení zvonů (které se uskutečnilo prostřednictvím jeřábu) se zúčastnily stovky lidí. Zvonům ještě předtím požehnal Pavel Konzbul, titulární biskup litomyšlský. Ten také k novým zvonům poznamenal: „Všichni asi známe úsloví, že zvony odlétají o Velikonocích do Říma. Vždy na Zelený čtvrtek, po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu totiž zvony umlkají, aby se rozezněly při témž zpěvu o sobotní vigilii. Podle pověsti zvony letí zcela tiše, první ty nejstarší, které znají cestu, na konci malé, aby se neztratily. Kudy přesně letí a jak překonávají Alpy, nevíme… My máme před sebou trojici zvonů, které první let do Říma teprve čeká příští Velikonoce, ale poletí vzadu za těmi zkušenějšími, a tak se nemusí bát. Čím jsou ale na rozdíl od pověsti zajímavé a co je pravda, tak jsou jedinými zvony, které se dnes reálně vrací. Proč? Proto, aby jejich hlasy mohly zde nejen oznamovat čas, ale také zvát lidi k modlitbě, upozorňovat na významné události lidských životů, církve, farnosti, města Litomyšle, našeho státu a případně celého světa.“ 5 Ocenění Výjimečný počin v soutěži Česká cena za architekturu Ocenění Výjimečný počin v soutěži Česká cena za architekturu obdrželi v roce 2017 čtyři starostové Litomyšle, a sice Miroslav Brýdl, Jan Janeček, Michal Kortyš a Radomil Kašpar. Akademie ČCA ocenění odůvodnila těmito slovy: „Starostové města Litomyšl po roce 1989 Miroslav Brýdl, Jan Janeček, Michal Kortyš a Radomil Kašpar si zaslouží uznání a ocenění za svoji soustavnou práci pro město, která vedla ke vzniku mimořádného fenoménu města Litomyšl, kde se daří koncepčnímu uvažování o městě i dobré architektuře. Zvláštní ocenění si pak v této souvislosti zaslouží jejich schopnost spolu komunikovat i poté, co odešli z funkce starosty, což vede ke kontinuitě této práce, kdy změna starosty neznamená změnu v přístupu k rozvoji města (jev u nás dosti ojedinělý). První porevoluční starosta Miroslav Brýdl se zasloužil o počáteční správné nastavení pravidel a o následný rozkvět svého města po roce 1989. Díky jeho postojům, názorům a úsilí se významně posunulo vnímání a role architektury ve městě. Jeho snažení vedlo k zápisu zámeckého areálu na seznam světového dědictví UNESCO. Za dvanáct let v úřadu se zasadil o řadu významných staveb projektovaných špičkovými architekty, z nichž mnohé získaly ocenění. Miroslav Brýdl ani v náročnějších 5 -mv-: Zvonice v chrámu Nalezení svatého Kříže po 75 letech nezeje prázdnotou. In: Lilie. Ročník XXVII., s. 1 a 5.