Litomyšl: Kronika města 2016

44 evropských kulturních institutů sítě EUNIC (European Union National Institutes for Culture) a kulturními odděleními zahraničních velvyslanectví. Letošní ročník připadl na středu 11. května a byl zaměřen na severskou tvorbu. V Litomyšli celou akci připravovala Městská knihovna a Zámecké návrší. Celkem proběhla tři čtení. To první se konalo v knihovně od 18 hodin, kdy byla akce zahájena. O hodinu později se návštěvníci přesunuli do kostela Nalezení sv. Kříže, kde studenti Gymnázia Aloise Jiráska představili nový projekt Čtení pod lavicí. Od osmi do devíti následovalo v kostele čtení s Marií Dřímalovou, profesorkou gymnázia, a Danielem Kvasničkou, kazatelem Církve bratrské v Litomyšli. Zejména projekt Čtení pod lavicí si zaslouží větší pozornost. Cílem studentů gymnázia bylo totiž propojit sílu knih s jednou z nejvýznamnějších památek Litomyšle. Do chrámu proto nechali umístit knihovnu, protože by jeho návštěvníkům rádi vytvořili prostředí, kde budou trávit čas nad knihami a relaxovat. Unikáty z doby Karla IV. v Litomyšli 14. května letošního roku uplynulo 700 let od narození římského císaře a českého krále Karla IV., jednoho z nejvýznamnějších panovníků naší národní historie, jehož osobnost úzce souvisí také s děním v Litomyšli. K jeho významným počinům patří založení litomyšlského biskupství v roce 1344. Litomyšl se tím okamžitě povznesla mezi nejdůležitější kulturní i politická centra Českého království. Nový biskup převzal majetky a sídlo dosavadního litomyšlského kláštera premonstrátů v místech dnešního zámku. Za biskupské vlády pak vznikaly první cechy a bylo posíleno právní postavení města. Panoval zde čilý stavební ruch, stará bazilika Panny Marie se proměnila v gotickou katedrálu, přestavovala se i biskupská rezidence. Město získalo hradby, měšťané vystavěli starou radnici. Během husitských válek však biskupství fakticky zaniklo. Dobu Karla IV. a litomyšlského biskupství připomněla výstava v regionálním muzeu, na které byly představeny unikátní listiny ze 14. století. Jejich vydavateli byli litomyšlští biskupové, zdejší premonstrátský a augustiniánský klášter či přímo císař Karel IV. K vidění byl mimo jiné i rukopisný dokument Jana Welfina z Pomuku, kterého dnes známe jako sv. Jana Nepomuckého. Expozici navíc doplnily i archeologické nálezy a speciálně pro tuto příležitost na základě kosterních pozůstatků rekonstruovaná hlava „Litomyšlana“. Z důvodu ochrany středověkých listin trvala výstava pouhé dva týdny, a to od 15. do 29. května. Výstavu pořádalo Regionální muzeum v Litomyšli ve spolupráci se Státním okresním archivem Svitavy se sídlem v Litomyšli. Hromový kořen, jinak řečený špargl Přesně tak znělo téma pátého ročníku Gastronomických slavností Magdaleny Dobromily Rettigové, který se uskutečnil ve dnech 16. až 22. května. Hlavním pořadatelem slavnostní byla