zavřít
Tímto se obracím na Městský úřad v Litomyšli, Odbor životního prostředí, jako na povinný subjekt (dále jen „povinný subjekt“) ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím o poskytnutí informací týkajících se zakreslení „významného krajinného prvku ze zákona“, zakresleného v návrhu územního plánu obce Vidlatá Seč v oblasti tzv. „Morašického potoka“. Tento významný krajinný prvek je zakreslen pouze po hranici areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči, ačkoliv je z mapy patrné, že tento údajný potok pramení mnohem dále (téměř u parcely č. 373/12 v kú. a obci Vidlatá Seč), viz níže přiložený výřez z návrhu územního plánu obce Vidlatá Seč.
V souvislosti s výše uvedeným zákresem „významného krajinného prvku ze zákona“ žádám povinný subjekt o poskytnutí informací o tom:
1. Na základě, jakého zákona a jeho ustanovení (případně jiného právního předpisu) byl tento významný krajinný prvek do územně analytických podkladů vymezen a zakreslen.
2. Kdy a na základě jakého rozhodnutí došlo k zákresu tohoto významného krajinného prvku.
3. Vysvětlení toho, jaký je důvod a účel vymezení tohoto významného krajinného prvku.
4. Který konkrétní úřadník, na základě čeho, tento významný krajinný prvek vymezil a případně jakým úkonem.
5. Jaká jsou pravidla pro vymezování těchto významných krajinných prvků v případě Morašického potoka.
6. Kdo toto vymezení schválil a pod jakým číslem rozhodnutí. Žádám o kopii tohoto rozhodnutí.
7. Jaký byl zdroj informací pro vymezení tohoto významného krajinného prvku.
8. Proč významný krajinný prvek není vymezen až k prameni údajného Morašického potoka.
9. Proč významný krajinný prvek nezasahuje do areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
10. Jaká ochranná opatření povinný subjekt přijal, aby nedošlo ke kontaminaci toku Morašického potoka z areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
11. Jaká opatření přijal povinný subjekt k ochraně podzemních vod a pramene údajného Morašického potoka, v jehož těsném sousedství se nachází výrobní areál areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
12. Jaká konkrétní omezení povinný subjekt stanovil při povolování výstavby budov a dalších staveb v areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči ve vztahu k údajnému Morašickému potoku.
datum žádosti: 15. 06. 2023
Vážený pane,
dne 22.6.2023 jsem obdržela Vaši žádost o poskytnutí informací dle zák. č. 106/1999 Sb. a k tomuto Vám sděluji:
1. Na základě, jakého zákona a jeho ustanovení (případně jiného právního předpisu) byl tento významný krajinný prvek do územně analytických podkladů vymezen a zakreslen.
Podle § 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona v platném znění, poskytuje údaje o území pořizovateli orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury (dále jen "poskytovatel údajů") především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost.
Vodní toky jsou významnými krajinnými prvky (dále též VKP) „ex lege“ (ze zákona). V ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále též zákon o ochraně přírody) jsou definovány VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Dále je v tomto ustanovení uveden taxativní výčet, kdy VKP ex lege jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
Seznam sledovaných jevů, které slouží jako podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území, tedy součástí územně analytických podkladů (dále jen ÚAP) udává příloha č. 1 vyhlášky 500/2006 sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění (dále jen vyhláška), kde jsou pod bodem 23 uvedeny jako sledované jevy VKP, pokud nejsou vyjádřeny jinou položkou v tomto seznamu. Vodní toky jsou však vyjádřeny v rámci sledovaných jevů ÚAP jinou položkou, a to položkou 47 Vodní útvary povrchových a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma.
Povinnost poskytovat sledované jevy ÚAP vyplývá z ust. § 27 odst. 3 stavebního zákona, vodní toky jako VKP jsou definovány v ust. § 3 odst. písm.) b zákona o ochraně přírody, VKP jako sledované jevy poskytované do ÚAP jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky.
2. Kdy a na základě jakého rozhodnutí došlo k zákresu tohoto významného krajinného prvku.
Viz odpověď výše. K zákresu VKP vodní tok došlo na základě platných právních předpisů ČR. Jedná se o VKP ex lege, který na rozdíl od registrovaného VKP podle ust. § 6 zákona o ochraně přírody nepodléhá registraci pravomocným rozhodnutím o jeho vyhlášení.
3. Vysvětlení toho, jaký je důvod a účel vymezení tohoto významného krajinného prvku.
Jak je již výše uvedeno, vodní toky jsou dále též VKP „ex lege“. V ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody jsou definovány VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
Účel zákona o ochraně přírody je vymezen v ust. § 1: Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k
Č.j. MěÚ Litomyšl 049445/2023/ str. 2
ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry.
4. Který konkrétní úředník, na základě čeho, tento významný krajinný prvek vymezil a případně jakým úkonem.
Většinově je již na tuto otázku odpovězeno výše.
Metodika sledovaných jevů pro územně analytické podklady (Metodický návod k příloze č. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj) jako poskytovatele údaje o území vyjádřeného položkou 23a udává příslušný orgán ochrany přírody pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností a krajského úřadu. V komentáři je dále uvedeno, že součástí tohoto jevu nejsou ty prvky, které jsou vyjádřeny jinou položkou v rámci sledovaných jevů ÚAP.
Vodní toky jsou však vyjádřeny v rámci sledovaných jevů ÚAP jinou položkou, a to položkou 47 Vodní útvary povrchových a podzemních vod, vodní nádrže a jejich ochranná pásma. Poskytovatelem tohoto jevu do ÚAP ORP Litomyšl je Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, v této věci je nutné se obrátit na poskytovatele tohoto jevu.
5. Jaká jsou pravidla pro vymezování těchto významných krajinných prvků v případě Morašického potoka.
Jak je již výše uvedeno, vodní toky jsou VKP „ex lege“, taxativně uvedenými v ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody. Každý vodní tok je VKP.
6. Kdo toto vymezení schválil a pod jakým číslem rozhodnutí. Žádám o kopii tohoto rozhodnutí.
Viz odpovědi výše. Kopii rozhodnutí není možné poskytnout, neboť vymezení VKP vodní tok bylo provedeno na základě sledovaných jevů ÚAP dodaných jejich poskytovatelem.
7. Jaký byl zdroj informací pro vymezení tohoto významného krajinného prvku.
Viz odpověď č. 4
8. Proč významný krajinný prvek není vymezen až k prameni údajného Morašického potoka.
Viz odpověď č. 4
9. Proč významný krajinný prvek nezasahuje do areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
Viz odpověď č. 4
10. Jaká ochranná opatření povinný subjekt přijal, aby nedošlo ke kontaminaci toku Morašického potoka z areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
11. Jaká opatření přijal povinný subjekt k ochraně podzemních vod a pramene údajného Morašického potoka, v jehož těsném sousedství se nachází výrobní areál areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči.
12. Jaká konkrétní omezení povinný subjekt stanovil při povolování výstavby budov a dalších staveb v areálu ZD Dolní Újezd ve Vidlaté Seči ve vztahu k údajnému Morašickému potoku.
Č.j. MěÚ Litomyšl 049445/2023/ str. 3
Ochrana povrchových a podzemních vod je upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ( vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a předpisů souvisejících např. vyhláška č.450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Zhoršení kvality Morašického potoka a obecně povrchových nebo podzemních vod může být způsobeno vypouštěním odpadních vod nebo nedovoleným nakládáním se závadnými látkami.
Odpadní vody jsou dle ustanovení § 38 odst. 1 cit. (1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody, jsou-li řádně čištěny např. v čistírně odpadních vod, mohou být na základě povolení vodoprávního úřadu vypouštěny do vodního toku nebo mohou být akumulovány v jímce na vyvážení. Odpadní vody ze zemědělského areálu jsou svedeny do jímek.
Závadné látky jsou definovány v ust. § 39 odst. 1 vodního zákona Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Mezi závadné látky patří průmyslová nebo statková hnojiva, kejda, silážní šťávy, ropné látky apod. Na rozdíl od odpadních vod musí být zabráněno úniku závadných látek do vod povrchových nebo podzemních.
V rámci povolování nových staveb případně rekonstrukci stávajících staveb ( např. bioplynová stanice, nádrže na kejdu, dostavba střediska ŽV- II. etapa) vodoprávní úřad stanoví podmínky pro provedení či následné užívání stavby, a to provedením zkoušek těsnosti nádrží a potrubí, kde se skladují závadné látky, případně, kde je se závadnými látkami manipulováno, provedení kontrolního systému pro detekci úniku závadné látky.
Pro celý areál je pak zpracován havarijní plán pro případ úniku závadných látek.
Ing. Olga Paclíková
vedoucí odboru životního prostředí
Městského úřadu Litomyšl
datum odpovědi: 30. 06. 2023
