zavřít
Záplavou květů kamélií i naaranžovaných květinových vazeb zářily interiéry zámku v Litomyšli od 20. do 23. března. Touto barevnou výstavou zahájila památka UNESCO letošní sezónu. Pro návštěvníky byla navíc připravena přednáška o kaméliích – zimních královnách květin - či ukázky aranžování řezaných květů. Ačkoli zimní královna zámek opustila, vazby čekaly na příchozí ještě následující víkend.
Vystavované kamélie dorazily do Litomyšle ze Zámku Rájec nad Svitavou, kde pečují o ojedinělou sbírku těchto rostlin. Jejím základem jsou matečné rostliny přivezené roku 1973 z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích u Prahy. Současný soubor obsahuje až 300 klasických i méně známých odrůd kamélií. „Výstava je to velmi úspěšná, v různých modifikacích je pořádána každoročně na různých památkách po celé republice. Možnost ji vidět měli třeba hosté Strahovského kláštera nebo konírny trojského zámku,“ prozradila kastelánka Státního zámku Litomyšl Zdeňka Kalová. V Litomyšli byla výstava poprvé, ale na zámku se kamélie v minulosti pěstovaly, a to za Thurn Taxisů. Dokazuje to mimo jiné grafický list s názvem Bílá kamélie od Maxe Švabinského, který krásu této mimořádné rostliny zachytil díky zapůjčené květině ze zámeckých skleníků. „Kamélie byla předlohou mnoha významných děl. Šlechta v 19. století shromažďovala sortiment kamélií a vlastně to patřilo k dobrému jménu. Nebylo si možné představit šlechtické sídlo, kde by kamélie nebyly,“ upřesnil zahradník ze Zámku Rájec nad Svitavou Evžen Kopecký a dodal: „Od 20. století se změnil jejich význam. Už to nebyly vyloženě šlechtické květiny, ale kamélie pronikala do měšťanských domácností. V našich zemích to vydrželo do 2. světové války. Určitou renesanci prožívá kamélie v posledních 20 letech.“ Podle Kopeckého však nemůžeme očekávat, že by se u nás stala masově rozšířenou rostlinou, především kvůli specifickým podmínkám, které vyžaduje.
Základem litomyšlské výstavy byly až 50leté keře kamélií. Těmto růžím podobným rostlinám pak v interiérech zámku sekundovaly nádherné vazby z řezaných květin. „V zámku návštěvníci našli „kamion“ kamélií a „kamion“ řezaných květin. Z těch byly udělány vazby jednak zahradníky z Rájce nad Svitavou, jednak firmou Slávka Rabušice, který byl takovým druhým autorem výstavy, a také se na nich podíleli pracovníci našeho zámku,“ uvedla kastelánka. „Část dělali studenti a učitelé ze střední zahradnické školy v Litomyšli,“ doplnila Zdeňka Kalová. Vazby byly aranžovány podle jednotlivých místností, ve kterých byly umístěny. U barokního obrazu Marie Terezie byla barokní kytice, v klasicistním salonku se vyjímala klasicistní vazba. „Byla z květin v té době oblíbených a v barvách místnosti. V další části prohlídkové trasy byly empírové vazby, které měly uvnitř různé palmové listy. Ty se staly módními po napoleonském tažení, palmy se tehdy dovážely ze severní Afriky do Evropy,“ popsala další květinovou výzdobu kastelánka. Návštěvníci tak ještě narazili třeba na romantické či orientální vazby. „Díky tomu, že květinový materiál byl velmi kvalitní a čerstvě nařezaný, a díky tomu, že zámek je poměrně chladný, většina vazeb vydržela do dalšího víkendu, kdy si je návštěvníci, kteří nestihli výstavu, mohli prohlédnout,“ informovala Zdeňka Kalová.
V rámci květinové expozice se ve výstavní prostory proměnily i arkády. Na nich si hosté prohlédli velkoformátové fotografie nádherných vazeb z již uskutečněných výstav. Podobné expozice, jako byla ta v Litomyšli, mají totiž dlouholetou tradici a jsou poměrně oblíbené. Květinovou nádheru „vystavují“ třeba na Bučovicích, Buchlovicích, zámcích v Telči či Třeboni, v Hrádku u Nechanic nebo Ratibořicích.
Jana Bisová
