zavřít
Rada Pardubického kraje projednávala návrh závěrečného účtu kraje za rok 2010. Hospodaření skončilo přebytkem ve výši cca 265 milionu korun, ačkoliv se v upraveném rozpočtu předpokládal schodek ve výši 580 milionu korun.
Na přebytku hospodaření se podílelo jak překročení příjmů, například ze sdílené daně o cca 117 milionů korun, ale i dotace na evropské projekty, které nebyly plně vyčerpány, a proto byly převedeny do roku 2011, tak i úspora výdajů, které byly čerpány pouze na 91,5 procent. „Zvláště lze ocenit fakt, že došlo k další úspoře provozních výdajů, což vytváří podmínky pro další hospodářský rozvoj Pardubického kraje,“ uvedl náměstek hejtmana Roman Línek.
Pardubický kraj vynaložil v roce 2010 na investiční rozvoj cca 1,25 mld. Kč. „Z této částky bylo z vlastních prostředků kraje použito například na rekonstrukce silnic a mostů cca 135 milionů korun, na obnovy nemocnic a zdravotnické záchranné služby 56 milionů, na opravy škol 16 milionů a na dokončení bývalé reálky 117 milionů korun,“ ukázal na příkladech náměstek Línek, jak se kraj podílel vlastními prostředky na zhodnocení svého majetku. „Zbývající část kapitálových výdajů byla kryta jednak z úvěru od EIB nebo z dotací od ministerstev. Konkrétně od ministerstva kultury jsme získali prostředky na dislokaci prostor Domu u Jonáše, od ministerstva pro místní rozvoj na povodňové škody,“ dodal náměstek zodpovědný za finance.
Největší objem prostředků činily výdaje v kapitole odboru strategického rozvoje kraje a evropských fondů (cca 57 %) a odboru dopravy, silničního hospodářství a investic (cca 26 %). Náměstek Línek upozornil, že objem výdajů na evropské projekty činil v loňském roce téměř 920 milionů korun. „Mezi hlavní akce patřily modernizace silnic II/360 Litomyšl – křižovatka, II/340 Seč – Běstvina, II/357 Vysoké Mýto – Choceň, ale i sanace skládky v Lukavici, individuální projekty na sociální služby a podobně,“ řekl Roman Línek.
„Součástí závěrečného účtu je i hospodaření příspěvkových organizací spravovaných krajem a obchodních společností s většinovou účastí Pardubického kraje. Ze 141 příspěvkových organizací vykázaly ztrátu jen dvě, které budou finančně vypořádány v roce 2011. Horší situace je v hospodaření obchodních společností, zejména pak nemocnic, kde se na ztrátě podílí jednak některá rozhodnutí řídícího managementu, tak nepřijatelný systém úhrad za zdravotní výkony,“ komentoval výsledky náměstek. Proto hlavním cílem samosprávy Pk musí být důrazné jednání se zdravotními pojišťovnami a dosažení pozitivní změny v systému citovaných úhrad.
Magdalena Navrátilová, tisková mluvčí Pardubického kraje
