zavřít
Adaptační kurz, který se konal od 5. do 7. září na tábořišti Balda u Poličky, jsme koncipovali jako „výpravu či zájezd“ cestovní kanceláře Maluve. Ta žáky vyvezla do vesmíru a nabídla jim celou škálu zážitků a činností. Motivace v duchu sci-fi se ukázala pro žáky přitažlivou a blízkou. Ve spolupráci s pomocníky jsme sestavili program, který obsahoval činnosti zaměřené na seznámení žáků a učitelů, týmové aktivity, zážitkové aktivity a tvořivé dílny. Odbornou konzultaci nám poskytla školní psycholožka Darina Fialová, která s námi strávila jedno odpoledne.
Dopolední aktivity byly věnovány seznamování třídních kolektivů s novým učitelem. Žáci si osvojili nejen jména spolužáků, ale také poznali jejich chování v mimoškolních, převážně herních, činnostech. Druhé dopoledne již bylo určeno k prohloubení vzniklých vztahů prostřednictvím aktivit, které vyžadovaly spolupráci žáků a bližší kontakt. Odpolední činnosti jsme směřovali k mezitřídnímu poznávání. Zvoleny byly takové aktivity, kterých se zúčastnily všechny třídy najednou, nejlépe ještě promíchané.
Do programu jsme zahrnuli také tvořivé činnosti. Nejenže byla opět nutná spolupráce žáků v rámci jejich třídy, ale činnost vedla k zajímavým výsledkům a k pobavení všech účastníků (hudební příspěvky v rámci kosmofestivalu, módní přehlídka).
A jak to viděli žáci? Martin Zahálka z 6. B o adaptačním kurzu napsal. „V pondělí 5. září jsme vyjeli na adapťák, nálada byla velice dobrá už od začátku. První hra se nazývala Potvrzení SCI-FI pasu. Velice mě zaujala. Poté jsme se mohli nastěhovat do našich chatek. V pondělí nám úsměv na tváři zmrazilo špatné počasí a vysklené dveře, ale nálada i přesto byla suprová. Na pondělku byl také super kosmofestival, kde vystoupila skupina Amarouny se songem „Maluve“. Potom následovala večerka. Většina lidí kecala až do rána, a tak jsme se pomalu nedokopali ani k rozcvičce. Ta byla velice krutá. Úkol sice lehký, ale nám se strašně nechtělo. Celý den jsme hráli různé hry, ale ta noční byla nejlepší. Museli jsme získat vzácné palivo Kryptonium, což nebylo vůbec snadné. Po hře jsme celí unavení šli spát. Středa už byla velice krátká. Ani jsme nevstali z postele a už jsme seděli v autobusu. Adapťák byl skvělý, ale krátký.“
Mgr. Veronika Bořková, ZŠ Zámecká, Litomyšl
