program konference

KAPACITA KONFERENCE JE PLNĚ OBSAZENA, NELZE SE JIŽ PŘIHLÁSIT

Sociální pracovník může získat osvědčení MPSV v rozsahu 24 hodin
(Emocionální výchova, akreditováno u MPSV)

Středa 2. září 2020

17.00 – 18.30
Prof. MUDr. Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Psychopatologie slavných skladatelů

Anotace: Mnoho slavných hudebních skladatelů vykazovalo v oblasti chování a prožívání poruchy, jež by dnes spadaly do kategorie duševních onemocnění a mohly souviset i s jejich tvorbou. V přednášce budou i s hudebními ukázkami přiblíženy z psychiatrického hlediska osudy skladatelů jako byl Bedřich Smetana (progresivní paralýza), W. A. Mozart (poruchy chování svědčící pro ADHD a jejich diferenciální diagnóza), Robert Schumann (bipolární či schizoafektivní porucha) nebo Fryderyk Chopin (suspektní psychotické stavy na Mallorce). V přednášce bude krátce diskutován vztah geniality a šílenství, jakož i paralela mozkové reprezentace a zpracování hudby a slova.

19.00 - 19.30
Podvečerní koncert - Nová obřadní síň
Lucie  Kratochvílová- zpěv+ Lucie Vavřínová- flétna

Čtvrtek 3. září 2020

8.00 – 8.30
Registrace účastníků

9.00 – 9.30
Mgr. Daniel Brýdl, LL.M, starosta města Litomyšle 
Zdravice

Ing. Jan Janeček, zakladatel konference
Zdravice

Ing. Pavel Šotola, radní Pardubického kraje zodpovědný za sociální věci a neziskový sektor
Zdravice

9.30 – 11.00
Prof. MUDr. Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Anatomie správného rozhodnutí

Anotace: V přednášce budou shrnuta zkreslení, ke kterým dochází při našem rozhodo­vání vinou špatného odhadu pravděpodobnosti a špatného odhadu hodnot. S odkazem na práce Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho bude popsán roz­díl mezi intuitivním a racionálním posuzováním, resp. mezi rychlým a po­malým myšlením, při jejichž volbě se uplatňuje mj. též míra stresu a tlak času. K dalším faktorům, jež ovlivňují naše rozhodování, patří tzv. default efekt, efekt návnady (decoy effect), chyba kotvení (bias indukovaný úvodní infor­mací), efekt rámce (framing effect), averze ke ztrátě, konfirmační bias, status quo bias, bias autority, efekt vlastnictví, omyly v plánování, efekt přehnané sebejistoty a chyba slepého bodu. Paradoxem volby je, že zvýšená škála mož­ností (alternativ) nemusí nutně vést k vyšší spokojenosti s výsledkem rozhod­nutí. Příliš mnoho možností ve skutečnosti brání naší schopnosti užívat si a ocenit to, co volíme. Charakter volby je také do značné míry podmíněn typolo­gií osobnosti. Ve vztahu k volbě se rozlišují dva hlavní osobnostní typy, tzv. us­po­kojovači (satisficers) a maximizátoři (maximizers). Při pokusu ovlivnit jejich volbu nebo zvýšit jejich adherenci např. k léčbě je třeba k nim volit zcela odlišný psychologický přístup. Paradox volby je ovlivněn jednak novostí situa­ce, jednak prostředím a časem pro uskutečnění rozhodnutí. Důležitou techni­kou při ovlivnění volby je tzv. pošťouchnutí (nudge). V přednášce budou uve­de­ny konkrétní příklady jednotlivých faktorů, pravděpodobnostní výpočty a ukáz­ky různých zkreslení (bias).

11.00 – 11.30
Přestávka

11.30 – 12.30
Ing. Petr Víšek, pracovník Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v.v.i., Praha 
Sociální politika v éře digitalizace, nové výzvy, nová rizika

Anotace: Minulé průmyslové revoluce zpočátku zhoršily paradoxně postavení pracujících a vedly po tvrdých sociálně politických bojích ke vzniku odborů, pojištění, pracovně právní a sociální ochrany pracujících. Přinesly také revoluce a války. Sociální prospěch přinesly až po desetiletích. Změny, které přináší digitalizace a další aspekty 4. průmyslové revoluce vedou k  očekávání nezaměstnanosti tam, kde stroje nahradí člověka, ve změně povahy pracovních vztahů. Rozvíjí se tzv. platformová práce, tedy  práce na základě vztahu internetové platformy a chytrého telefonu. Bez pracovně právního vztahu a bez ochrany, kterou požívají zaměstnanci. Očekává se změna životních trajektorií, kde se budou střídat období vzdělávání, zaměstnání, situace mimo zaměstnání a přípravy na novou práci a jeho výkon. Bude třeba redefinovat pojem práce. V těchto etapách bude třeba zabezpečit, aby nedošlo k ztrátě sociálního statusu a sociálnímu propadu. Proběhlá pandemie řadu aspektů akcelerovala.

12.30 – 14.00
Oběd

14.00 – 15.00
PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, PhD. MBA, Pedagogická fakulta Ostravské Univerzity
Boření hranic rodinného systému jako důsledek efektivní praxe v sociální práci?

Anotace: Autorka ve svém příspěvku identifikuje a prozkoumává vztah mezi vybranými aspekty v rámci boření hranic rodinného systému a důsledky pro efektivní praxi v sociální práci. Autorka se tak zabývá vlivem vybraných životních událostí v původní rodině, které mohou mít působivý vliv na motivaci pro volbu povolání a následnou praxi pracovníka v sociální oblasti. Zjišťuje, jak vzory rodinných zkušeností mohou u jedince souviset s pozdějším profesionálním fungováním, kde se zaměřuje například na sebeúctu, na pocity soběstačnosti, nedostatečnosti a osobních dilemat, věnuje se i profesní individualizaci.

15.00 – 16.00
Doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc., dr. h. c., forenzní psycholožka, soudní znalkyně, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
Kdo je obětí domácího násilí? Teorie a praxe ve 21. století

Anotace:Obraz oběti domácího násilí v podobě syndromu bité ženy se rozpadl. Obětí domácího násilí se mohou stát také muži, děti a senioři. I týraná oběť se může uchýlit k násilí. Jde o sekundární agresi, která však nezpochybňuje roli oběti. Mnoho obětí řeší dilema „odejít nebo zůstat“. Násilné vztahy vykazují na první pohled paradoxní stabilitu. Domácí násilí přetrvává a oběť situaci neřeší. Odkud se bere taková „snášenlivost“? Proč je tak obtížné se od vztahu odpoutat a odejít od tyrana? Nabídneme odpovědi, ke kterým dospěla teorie domácího násilí. Představíme koncepce, které z různých úhlů pohledu projasňují pouta vznikající jako důsledek týrání.     

16.00 – 16.30
Přestávka

16.30 – 18.00
Pavel Kysilka, zakladatel 6D Academy 
Hrozí nám samomluva nebo hadí palce?

Anotace: Způsobí roboty dehumanizaci práce? Odstartuje umělá inteligence erozi té naší přirozené? Odvede virtuální realita naši pozornost od reálného světa a lidského doteku? Pošlou sociální média přirozenou komunikaci a smysl pro fakta do minulosti? Možná to je přesně a opak, a máme historickou příležitost jít opačným směrem. 

18.00
Překvapení č. 1

18.30 – 19.30
Společenský večer

od 19.30
Překvapení  č. 2

4. září 2020

8.00 – 9.00
Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Praha
"Ekonomie sociálních služeb v r. 2020 aneb co jsme v r. 2006 netušili ..."

Anotace: Sociální služby se v současné době nacházejí na historické křižovatce. Klíčovou otázkou jejich dalšího směřování je problematika jejich financování a organizačního uspořádání. Když byl v roce 2006 schválen zákon o sociálních službách, odborná veřejnost věřila, že se budou sociální služby dynamicky rozvíjet, skutečnost je však bohužel jiná.
 
Cílem příspěvku je analyzovat uplynulý vývoj a nastínit alternativní možnosti je jich dalšího vývoje.

9.00 – 10.00
Mgr. Magdalena Kolátorová, sociální pracovnice Domácího hospice Duha v Hořicích
Pozůstalí v domácí hospicové péči

Tým domácího hospice potřebuje ke spolupráci o nemocného jeho rodinu. Doprovázení se tedy týká nejen nemocného ale i jeho blízkých. Ti také prožívají různé fáze přijetí onemocnění. Truchlení někdy začíná ještě za života nemocného. Pečující si uvědomuje, že zde zůstane sám a mnohdy si nadcházející období samoty nedokáže představit ani připustit. Péče o pozůstalé v hospici je doprovázením, které začíná již v průběhu nemoci a pokračuje po úmrtí nemocného.

Zkušeností jsme ověřili, že kvalitní doprovázení nemocného velmi napomáhá pozůstalému k přijetí ztráty. Po dobrém doprovázení se také málokdy setkáváme s patologickou formou truchlení. Pečující jsou totiž partneři hospicového týmu a dostávají v péči možnost plně prožít poslední a nejdůležitější okamžiky života svých blízkých. Při prvním setkání s pozůstalými po úmrtí nemocného v různé obdobě zaznívají tato slova: „Nikdy bych nevěřil, že smrt může být krásná“. „Mám velkou bolest v srdci, ale také hrdost, že jsem udělal vše, co jsem mohl a co bylo potřeba.“  „Asi se vám zdá divné, že se usmívám, ale jsem rád, že jsem to zvládl až do konce.“ Rodina tak reaguje na obrovské úsilí týmu zajistit všechny potřeby nemocného, včetně těch, které se týkají duchovní péče.

Dnes nevídáme na ulici vdovce a vdovy oděné v černém. Díky setkávání s pozůstalými si však uvědomujeme, že lidé „v černém“ mají smutek uvnitř a je potřeba se k nim chovat ohleduplně. Naše služba pro pozůstalé je tu právě od toho, aby smutek zevnitř mohl vyjít ven. Pozůstalí s námi zažili velmi silné, emotivní, také intimní chvíle - poslední chvíle svých blízkých. Kolegyně z týmu to vystihla větou: „Jsme dost daleko, ale i dost blízko.“ Dost daleko -  nejsme příbuzní, které by prožívání a vzpomínání mohlo zraňovat. Dost blízko - víme o čem pozůstalý mluví. Je naší povinností nabídnout pozůstalým prostor ke sdělení svých prožitků z posledních dnů blízkého a ze ztráty. Potřebujeme k tomu vnímavé uši, pokojné a otevřené srdce, notnou zásobu naděje a často i ruce a nohy k zajištění konkrétních věcí a návazných služeb. Někomu stačí jedna návštěva, někdo potřebuje kontakt častěji. Někdo dá přednost individuální návštěvě, jiný raději přijme formu setkání s pozůstalými se stejnou zkušeností. Vytváříme vztahy, dáváme pozůstalým poznat jejich krásu, dary pro druhé a bohatství dosud prožitého života. Nabídkou konkrétní pomoci a blízkosti jim pomáháme vstupovat do polovičního světa a nacházet novou naději a radost. U některých se to nedaří, ale jaký by byl jejich svět, kdybychom se alespoň nepokusili?

 

10.00 – 10.30
Přestávka

10.30 – 11.30
Doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci
Partnerské vztahy

11.30 – 12.30
Doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc., docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci
Štěstí, hledání ztraceného grálu

Doc. PhDr. Dr. phil. Laura Janáčková, CSc. je docentkou klinické psychologie, pracuje v Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Dlouhodobě se zabývá psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, především psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování.
Je zakladatelkou a ředitelkou Institutu partnerských vztahů.
Je zakladatelkou a předsedkyní správní rady Ústavu onkologické psychologie.
Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih.

13.00
Oběd

14.00
Státní zámek Litomyšl a Regionální muzeum v Litomyšli  - možnost individuální prohlídky zdarma

Změna programu vyhrazena