zavřít
* 1. 8. 1861 + 29. 6. 1940
Knihtiskař
Majitel bývalé věhlasné litomyšlské tiskárny „Kuklík“, v níž byla vydána řada zajímavých tisků (např. Komenského Labyrint světa, Nerudovo drama Franceska di Rimini aj.) a tiskly se zde též první litomyšlské noviny Hlas Litomyšle). Byl aktivním členem řady litomyšlských spolků.
-pochován v Litomyšli (24-25/V)
* 25. 12. 1841 + 6. 11. 1906
Středoškolský učitel, geolog, paleontolog a arachnolog
Absolvent gymnázia v Jindřichově Hradci a přírodních věd Karlovy univerzity v Praze; od roku 1865 působil jako středoškolský učitel v Táboře, o dva roky později začal učit v Litomyšli – nejprve na reálce, poté na vyšším gymnáziu. Vynikl jako geolog, paleontolog a arachnolog. Výsledky svých studií a výzkumů publikoval v pracích Praktická cvičení přírodovědecká na střední škole v Litomyšli, Geognosticko-geologický popis okresu litomyšlského a Seznam pavouků severní části Čech. V letech 1874–1890 prováděl meteorologická měření, jejichž výsledky zveřejňoval ve výročních zprávách reálky a gymnázia z let 1874–1890. C.k. školní rada, nositel zlatého záslužného kříže s korunou, dopisující člen c.k. říšského ústavu geologického ve Vídni a člen České společnosti entomologické, činný také ve veřejném životě jako člen zastupitelstva Osady Záhradí (části Litomyšle). Zasloužil se též o zřízení arboreta na nynějším Jiráskově náměstí.
-pochován v Litomyšli (hrob 13-14/I) – autorem náhrobku je V. Folt z Tábora
* 4. 9. 1927 + 19. 9. 1957
Reprezentantka ČSR ve sportovní gymnastice
Po maturitě na litomyšlském gymnáziu studovala francouzštinu a tělesnou výchovu na Univerzitě Karlově. Gymnastka, mnohonásobná reprezentantka Československa – na Mistrovství světa v Římě v roce 1954 získala s družstvem žen bronzovou medaili, o dva roky později se zúčastnila olympiády v Melbourne. V roce 1954 obdržela titul Mistryně sportu. Její život ukončila havárie motocyklu.
-pochována v Litomyšli (hrob 540/IX) – autorem náhrobku je kameník Antonín Kubíček ml.
* 10. 1. 1807 + 10. 8. 1866
Rakouský důstojník, živnostník, velitel Národní gardy v Litomyšli roku 1848
Zběhl ze studií na litomyšlském piaristickém gymnáziu a vstoupil dobrovolně do pluku polního zbrojmistra – hraběte Gyulaie, kde časem dosáhl hodnosti nadporučíka. Roku 1836 se vzdal vojenské služby a v Litomyšli si v domě čp. 198 zavedl obchod s lihovinami. V revolučním roce 1848 se stal velitelem místní národní gardy a zúčastnil se s ní bojů v Praze. Po nezdařeném povstání byl odsouzen k sedmi měsícům těžkého žaláře, ve vězení si ale nakonec pobyl déle. Zemřel po prohrané prusko-rakouské válce (1866) na choleru, jejíž epidemie zasáhla Litomyšl. Jeho syn Josef Buchtele ml. (1837–1886) byl prvním starostou a poté náčelníkem litomyšlské sokolské jednoty.
-pochován v Litomyšli (hrob 11-12/VIII)
* 13. 11. 1897 + 11. 7. 1930
Donský kozák, emigrant, bojovník za samostatnost Ukrajiny
Absolvent novočerkasského gymnázia a tamního vojenského kozáckého učiliště; donský kozák ruského původu, účastník ukrajinské revoluce 1917–1920, velitel 42. donského kozáckého pluku, bojovník proti bolševismu. Spoluorganizátor emigrantského kozáckého hnutí v Polsku (1920–1925) a Československu (1925–1930). Onemocněl tuberkulózou plic a poměrně mladý zemřel v litomyšlské nemocnici. Syn Fedora Karpoviče Frolova (1865–1929), profesora ruského emigrantského gymnázia v Moravské Třebové, pohřbeného tamtéž.
-pochován v Litomyšli (hrob 113/XI)
* 29. 1. 1863 + 27. 1. 1932
Podnikatel, pracovník mnoha spolků
Známý litomyšlský podnikatel, majitel mlýna, parní pily a od roku 1902 též tepelné elektrárny, jedné z nejstarších ve východních Čechách. Rozvody elektřiny prováděl po celém městě. Byl též aktivním pracovníkem několika místních spolků, zejména Tělocvičné jednoty Sokol.
-pochován v Litomyšli (hrob 40/XII) – autorem busty na náhrobku je sochař a sklářský výtvarník Jaroslav Brychta
* 17. 2. 1900 + 3. 3. 1968
Malíř-krajinář, úředník města
Litomyšlský městský úředník, sekretář Městské galerie v Litomyšli, organizační pracovník operního festivalu Smetanova Litomyšl, malíř. Navštěvoval soukromou krajinářskou školu Aloise Kalvody v Běhařově v Pošumaví a snad i soukromé lekce u Oldřicha Blažíčka. Maloval převážně krajinné motivy z Litomyšlska, Vysočiny, ale i vzdálené Šumavy; byl velmi plodným a ve své době žádaným umělcem, proto se drtivá většina jeho výtvarné produkce nedostala do veřejných sbírek. Ilustroval některé kulturně-historické knihy Františka Laška.
-pochován v Litomyšli (hrob 138/VIII)
* 18. 3. 1801 + 27. 2. 1887
Příslušník piaristického řádu
Piarista, strýc hudebního skladatele Leoše Janáčka.
-pochován v Litomyšli (hrob 10/XII)
* 25. 2. 1931 + 4. 3. 2015
Sochař a výtvarník
Vyučil se zámečníkem, deset let pracoval na hlubinném dole. Absolvent studia sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze u Vincence Makovského a Karla Hladíka (1959–1965). Během studií poznal svou budoucí ženu Ludmilu, rozenou Kalibánovou, s níž žil a tvořil v její rodné obci Osík u Litomyšle. Ve své tvorbě, ovlivněné tendencemi nové figurace, se obracel k člověku, jeho podstatě, k základním lidským vlastnostem. Při tvorbě plastik pracoval s kovem, kamenem i dřevem. Vedle děl soustřeďujících se na podstatu lidství se věnoval též nefigurální tvorbě vycházející především z organického světa přírody. Je rovněž autorem několika pomníků a soch ve veřejném prostoru. Jde mj. o plastiky: Sbratření (Moravská Třebová), Boj člověka s přírodou (Litomyšl), Hudba (tamtéž) či o pomník Jana Palacha (Brusel) etc.
-pochován v Litomyšli (hrob 74-75/VII)
* 13. 10. 1880 + 5. 11. 1964
Vysokoškolský učitel, vědec, zoolog, entomolog
Absolvent litomyšlského gymnázia a studia přírodních věd na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Středoškolský a poté vysokoškolský učitel – profesor na Karlově univerzitě vyučující zejména experimentální zoologii, přednosta Ústavu všeobecné zoologie, vědecký pracovník, entomolog. Člen řady vědeckých odborných institucí a spolků, mj. Královské české společnosti nauk, České zoologické společnosti, České entomologické společnosti a Národní rady badatelské. Autor přibližně osmdesáti odborných studií a pojednání, zejména o nervové soustavě hmyzu. Svými studiemi a pracemi o regeneraci bezobratlých představuje v české vědě zakladatele experimentálně-morfologického směru.
-pochován v Litomyšli (hrob 44-46/V)
-bydlel v domě čp. 399 na Vodních valech, na němž je umístěna orientační bronzová deska
* 3. 8. 1938 + 20. 10. 2008
Malířka, grafička
Grafička a malířka, absolventka jedenáctileté střední školy v Litomyšli a Akademie výtvarných umění v Praze, žákyně profesorů Vladimíra Silovského a Vojtěcha Tittelbacha; zpočátku se věnovala převážně moderně pojaté grafické tvorbě inspirované přírodou a životem, později v jejích dílech převážila křesťanská témata. Její práci pro církevní instituce ocenil v roce 2001 papež Jan Pavel II. záslužným křížem Pro ecclesia et pontifice.
-pochována v Litomyšli (hrob 74-75/VII)
* 8. 1. 1824 + 13. 3. 1888
Živnostník, purkmistr města Litomyšle, poslanec českého sněmu
Nejprve příručí, poté majitel obchodu a domu čp. 64 na litomyšlském „horním“ náměstí; v letech 1864–1873 zastával úřad purkmistra města Litomyšle. Měl velké zásluhy o udržení pořádku a kázně ve městě během prusko-rakouské války v roce 1866, zejména pak při katastrofické epidemii cholery. Za své diplomatické jednání s pruskými okupačními vojsky a uvážlivé počínání byl 15. 11. 1866 vyznamenán zlatým rakouským záslužným křížem. Roku 1867 byl poprvé a poté opakovaně zvolen za okresy Litomyšl a Polička poslancem českého sněmu.
-pochován v Litomyšli (hrob 43/I)
* 4. 2. 1859 + 16. 4. 1946
Učitel, spisovatel, první předseda Moravského kola spisovatelů
Pocházel z rodiny správce Augustovy tiskárny v Litomyšli; absolvent litomyšlské reálky a ročního pedagogia v Kutné Hoře působil jako učitel nejprve na Litomyšlsku, poté na Brněnsku. Autor románů a povídek zejména z brněnského venkova, náměty ke své tvorbě čerpal ale i z Litomyšlska – viz díla Obrazy života, Bodří maloměšťáci, Štěstí venkova apod. Své životní osudy zachytil v memoárových prózách Život a Život mezi Litomyšlí a Brnem. Po jednom ze spojeneckých náletů na Brno se v roce 1944 vrátil do Litomyšle, kde o dva roky později zemřel.
-pochován v Litomyšli (hrob 32-33/III)
-na jeho rodném domě, čp. 108 Smetanovo nám., je umístěna orientační bronzová deska
* 20. 11. 1881 + 6. 9. 1885
Dcera spisovatele Aloise Jiráska (1851–1930)
Druhorozená dcera spisovatele Aloise Jiráska, zesnulá ve velmi útlém věku.
-pochována v Litomyšli (hrob 92/X)
* 26. 8. 1836 + 21. 10. 1903
Výrobce klavírů a harmonií
Studoval v Drážďanech, Lipsku, Berlíně a Hamburku (plynně ovládal 5 jazyků), byl členem litomyšlské městské rady a místního zastupitelstva. Firmu na výrobu klavírů a harmonií, založenou v roce 1828, a provozovanou v domě čp. 59, převzal po svém otci Josefu Kallesovi. O klavíry firmy Kalles byl obrovský zájem, a proto se vyvážely do Německa, Itálie, Ruska, Rakouska i na Balkán. Bedřich Kalles továrnu na výrobu klavírů rozšířil a přemístil do novostavby čp. 282; firma zanikla v roce 1912.
-pochován v Litomyšli (hrob 48-50/XI) – autorem náhrobku je kameník Čeněk Jansa
* 7. 12. 1932 + 7. 5. 2011
Historik, muzikolog, kulturní pracovník
Po absolvování lanškrounského gymnázia vystudoval v letech 1951 až 1956 obory hudební věda, estetika a historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Obhajoba kandidátské práce mu však nebyla povolena. Převážnou část života působil v kultuře a muzejnictví, konkrétně v Zábřehu, Olomouci, Litomyšli a Poličce; v litomyšlském a poličském muzeu pak jako ředitel. V roce 1983 byl donucen z politických důvodů práci v muzejnictví opustit a až do odchodu do důchodu v roce 1991 pracoval manuálně jako pomocný dělník ve Státním rybářství v Litomyšli. Ve svých odborných pracích se zabýval životem a dílem řady osobností našich hudebních a výtvarných dějin, mj. Františka Kmocha, Bohuslava Martinů nebo Josefa Matičky. Stál u počátků Společnosti Bohuslava Martinů i stejnojmenné nadace a také u zrodu „Putování za studánkami“, slavností hudby, zpěvu a tance ve Vlčkově. Zasloužil se rovněž o převoz ostatků Bohuslava Martinů ze Švýcarska do vlasti v roce 1979. V roce 2001 obdržel zvláštní Cenu města Litomyšle v kategorii Za přínos městu.
-pochován v Litomyšli (hrob 295/V)
* 4. 4. 1914 + 23. 6. 1993
Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Místo, kde stával jeho rodný dům, připomíná plastika dvojhvězdy od Federica Díaze a Mariána Karla. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, obor matematika, fyzika a astronomie. Před ukončením studia se v roce 1936 zúčastnil vědecké výpravy do Japonska s cílem pozorovat úplné zatmění Slunce. Po ukončení studií získal stipendium na univerzitě v Cambridgi, poté studoval i na Harvardu. Po válce přijal místo profesora astronomie na univerzitě v anglickém Manchesteru, kde působil až do konce svého života. Kopal později vzpomínal, že Litomyšl pro něho byla místem, kde strávil několik důležitých let v době, kdy se utvářela jeho osobnost. Podílel se na přípravách projektu Apollo, a to sestavením podrobné typografie Měsíce. Jeho hlavní přínos v astronomii spočívá ve studiu těsných dvojhvězd. Význam tohoto rodáka z Litomyšle byl potvrzen i v anketě o nejvýznamnějšího českého astronoma XX. století, ve které jednoznačně zvítězil.
-pochován v Litomyšli (161/V)
* 23. 8. 1928 + 22. 10. 2010
Malíř, grafik, ilustrátor
U litomyšlské firmy Tachezy se učil fotografem, avšak pro chronickou vadu zraku musel učení opustit. Absolvent krajinářské malby na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Otakara Nejedlého (1945–1950). V roce 1950 nastoupil vojenskou službu u PTP v Záluží u Mostu, kde působil později i v hornické profesi. Lidskou činností zdevastovaná krajina se stala inspirací pro tvorbu jeho expresivně pojatých obrazů. Koncem sedmdesátých let musel severní Čechy opustit. V rodné Litomyšli v době normalizace nemohl svá díla vystavovat ani prodávat; proto nenacházel inspiraci a maloval jen výjimečně. Nový podnět k tvorbě nalezl po listopadových společenských změnách při svých cestách na Havajské a Kanárské ostrovy. Obrazy lávových polí s neustálou proměnou sopečné krajiny a snaha proniknout svými díly do nitra Země uzavírají tvorbu Bohdana Kopeckého.
-pochován v Litomyšli (hrob 194-195/V)
* 24. 7. 1898 + 22. 10. 1943
Vedoucí představitel nekomunistického protifašistického odboje na Litomyšlsku
Litomyšlský trafikant, poškozenec z první světové války Eduard Král byl spolu se studentem Josefem Kůželou organizátorem litomyšlské odbojové organizace ÚVOD, která byla napojena rovněž na organizaci Obrana národa. Vedle zpravodajských informací shromažďovali munici a zbraně a sbírkovou činností organizovali finanční podporu perzeukovaným rodinám. Dne 17. prosince 1941 byl zatčen a 22. října 1943 v Drážďanech popraven (ostatky - urna s popelem byly uloženy 28. října 1943 na hřbitově u sv. Jana /Neuer Katolischer Friedhof/ v Drážďanech). Po druhé světové válce se pozůstalým v roce 1960 zdařilo převézt ostatky /urnu s popelem/ Eduarda Krále do Litomyšle a uložit je v rodinném hrobě; po úmrtí Anny Králové 6. července 1974 sem byly uloženy rovněž ostatky jeho manželky.
- pochován v Litomyšli (46-47/XI)
* 19. 9. 1907 + 14. 6. 1989
Československý vojenský letec, spisovatel
Po absolvování měšťanské školy v Týništi nad Orlicí a Obchodní akademie v Chocni studoval na „Škole pro odborný dorost letectva“ v Prostějově (1926–1929); poté působil jako stíhací pilot Leteckého pluku 1. T. G. Masaryka v Praze. V roce 1933 odešel v hodnosti četaře do aktivních záloh a pracoval v nakladatelství Melantrich v Praze. Aktivní účastník protinacistického odboje a Pražského povstání, perzekuovaný po komunistickém únorovém převratu. Autor 16 románů a 300 povídek s leteckou tematikou, mj. Křižník vzdušného moře (1941), Letci jdou bojovat (1947), Nebáli se smrti (1948), Kde olivy dozrávají (1964), Motory hřmí vzduchem (1969) etc. Řadu knih vydala po autorově smrti samostatně či v reedici jeho dcera pí Helena Šanderová Kubcová.
-pochován v Litomyšli (hrob 183/II)
* 25. 3. 1862 + 7. 10. 1927
Kameník
Kamenický mistr tvořící se sochařskou zručností, autor mnoha náhrobků umístěných na hřbitovech v Litomyšli a okolí, otec kamenosochaře Antonína Kubíčka, ml. (1895–1972) a akad. sochaře Emila Kubíčka (1898–1967).
-pochován v Litomyšli (hrob 135-136/VII)
* 24. 11. 1881 + 8. 8. 1955
Spisovatel, novinář, cestovatel (dobrodruh)
Studoval gymnázia v Praze a Příbrami; studia však nedokončil a stal se lékárnickým praktikantem v Pacově a Sadské. Při výkonu vojenské služby předstíral duševní chorobu a byl proto propuštěn. Později procestoval a důkladně poznal Severní Ameriku. Patřil k předním představitelům pražské bohémy. Vynikl jako spisovatel, novinář, překladatel z angličtiny a cestovatel (dobrodruh); byl blízkým přítelem spisovatele Jaroslava Haška. V Litomyšli trvale žil v letech 1952–1955, jeho pravidelné návštěvy města však začaly již v roce 1925. Motivy ke svým dílům čerpal ze svých cest, též z Litomyšlska a Českomoravské vrchoviny, např. Zlý dědek z Vysočiny a Safiánská zima. Je rovněž znám jako autor cestopisů.
-pochován v Litomyšli (hrob 163/V)
-na domě čp. 176 je umístěna orientační bronzová deska připomínající jeho pobyt v domě čp. 177
* 22. 11. 1872 + 4. 5. 1947
Lékař, purkmistr, spisovatel, pracovník mnoha spolků
Po absolvování litomyšlského gymnázia a studiích lékařské fakulty v Praze působil od roku 1900 v Litomyšli. Proslul jako lékař, řídící primář zdejší nemocnice, pracovník mnoha spolků, purkmistr (starosta) města v letech 1919–1941, předseda kuratoria městské galerie. Je též autorem odborných lékařských knih a článků a také pojednání o dějinách Litomyšle a České Třebové (např. Oživené litomyšlské paměti, Litomyšl v dějinách a výtvarném umění, Zapadlí osvícenci F. E. Weltz, F. M. Klácel a Dr. F. Rybička). Za jeho vedení město doznalo nevídaného všestranného rozmachu, v této souvislosti se dokonce mluví o „Laškově Litomyšli“.
-pochován v Litomyšli (hrob 32-33/XII) – na náhrobku umístěna busta od sochaře Vladimíra Bretschneidera, v roce 2002 nahrazena kopií (výduskem).
-na domě v němž bydlel, čp. 118 Smetanovo nám., je umístěna orientační bronzová deska
* 3. 4. 1912 + 3. 1. 1940
Malíř, grafik, ilustrátor, středoškolský učitel
Po maturitě na litomyšlském gymnáziu vystudoval České vysoké učení technické v Praze (profesura kreslení u Oldřicha Blažíčka) a Akademii výtvarných umění tamtéž (žák Maxe Švabinského). Poté krátce učil kreslení na gymnáziu v Třeboni. Oblíbený malíř, grafik a ilustrátor – mj. vyzdobil monografie Františka Laška Po stopách litomyšlských Valdštejnů a jich doby a Ze staré slávy Litomyšle. V Třeboni je dodnes připomínán jako tvůrce krásných loutek a dekorací pro loutkové divadlo.
-pochován v Litomyšli (hrob 77-78/XI) – na náhrobku umístěn umělcův reliéf zhotovený dle návrhu jeho otce, malíře a gymnazijního profesora Václava Martínka
* 13. 9. 1893 + 7. 7. 1976
Architekt, malíř
Absolvent oboru architektura a pozemní stavitelství na pražské technice a Uměleckoprůmyslové školy v Praze; byl žákem Alexandra Jaksche, Jana Kouly a Adolfa Liebschera. Po studiích se věnoval výhradně malířství; jeho tvorba vykazuje od čtyřicátých let rysy naivního umění, k naivním malířům však nepatřil. Litomyšl navštívil poprvé v roce 1921, poté sem za svou ženou – místní rodačkou Annou Theinovou – zajížděl pravidelně. Náměty čerpal z Litomyšle, ale i z okolí kolem Budislavi, Lubné a Desné. Po malířově smrti věnovala jeho manželka PhDr. Anna Matičková soubor jeho díla a několik obrazů významných výtvarníků z rodinné sbírky Městu Litomyšli.
-pochován v Litomyšli (hrob 211-212/XI) – na hrobě plastika Múzy od sochaře Olbrama Zoubka
* 2. 7. 1881 + 29. 5. 1895
Dcera spisovatelky Terézy Novákové (1853–1912)
Dcery spisovatelky T. Novákové (Marie a Ludmila), jež zemřely v poměrně útlém věku. Na náhrobku z bílého mramoru je vytesán citát ze Shakespearova dramatu: Jsme látka, z níž jsou vytvořeny sny, a skrovný život náš je spánkem doplněn. Prospero v „Bouři“.
-pochovány v Litomyšli (hrob 108/I) – autorem náhrobku je Antonín Kubíček st.
* 20. 9. 1886 + 19. 9. 1905
Dcera spisovatelky Terézy Novákové (1853–1912)
Dcery spisovatelky T. Novákové (Marie a Ludmila), jež zemřely v poměrně útlém věku. Na náhrobku z bílého mramoru je vytesán citát ze Shakespearova dramatu: Jsme látka, z níž jsou vytvořeny sny, a skrovný život náš je spánkem doplněn. Prospero v „Bouři“.
-pochovány v Litomyšli (hrob 108/I) – autorem náhrobku je Antonín Kubíček st.
* 4. 4. 1881 + 29. 8. 1945
Středoškolský učitel, historik
Absolvent gymnázia v Českých Budějovicích a studia historie na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, středoškolský profesor. V letech 1911–1939 působil na litomyšlském gymnáziu, v období 1942 – 1945 byl též správcem Městského muzea a archivu v Litomyšli. Autor řady studií a článků (mj. O potřebě organizace jihočeských archivů, Litomyšl před třicetiletou válkou a po ní, Trstenická stezka, Po stopách Jiráskových v Litomyšli apod.).
-pochován v Litomyšli (hrob 73/V)
* 16. 2. 1931 + 20. 6. 2000
Arabista, ředitel Orientálního ústavu ČSAV v Praze
Uznávaný arabista (s rodinnými kořeny v Litomyšli), v letech 1959–1972 vědecký pracovník Orientálního ústavu ČSAV v Praze, odkud byl v roce 1972 z politických důvodů propuštěn. Roku 1990 se do Orientálního ústavu vrátil a v letech 1992–1993 stál v jeho čele. Od roku 1994 byl šéfredaktorem periodika Akademický bulletin, od roku 1998 pak časopisu Nový Orient. Zabýval se moderními arabskými literaturami, zejména v severní Africe, a problematikou arabizace. Od mládí sbíral grafiku, přátelil se s výtvarníky. Vdova a syn podporují finančními dary kulturní instituce v Litomyšli a místní gymnázium.
-pochován v Litomyšli (hrob 344-345/VII)
* 6. 12. 1920 + 15. 8. 1995
Úředník, básník, esperantista
Jeho studia přerušila druhá světová válka a nucené práce (pracovní tábor); po skončení války pracoval jako úředník v Poličce. Celý život se věnoval esperantu. Básně, povídky, romány i odborná díla publikoval pod esperantským jménem Karolo Piĉ. Používal také příjmení Onesork, které převzal po své manželce. Je považován za největšího českého esperantského autora, mnozí jej řadí k největším na světě. Je autorem básnických sbírek Aboco (Abeceda), Angoro (Úzkost) etc., románů La Litomyŝla Tombejo (Litomyšlský hřbitov), Ordeno de verkistoj (Řád spisovatelů) nebo Klaĉejo (Klevetírna); napsal též řadu esperantských esejí.
-pochován v Litomyšli (hrob 137-138/IV)
* 24. 5. 1871 + 12. 9. 1930
Úředník městské samosprávy, myslivec, kynolog, entomolog
Studoval na c.k. státní škole střední v Litomyšli a na německé obchodní škole v Praze; úředník – důchodní Osady města Litomyšle. Vynikl jako entomolog, kynolog a průkopník myslivosti (v tomto oboru náležel k nejvýznamnějším odborníkům své doby). Zasloužil se o založení Československé myslivecké jednoty se sídlem v Brně a Československé společnosti ornitologické se sídlem v Praze. Coby kynolog byl uznávanou autoritou nejen u nás, ale i v zahraničí. Své třicetileté zkušenosti s chovem loveckých psů publikoval v práci Ohař všestranný jako zachránce zvěře. Zdravý myslivecký humor, zděděný po otci, potvrzují některé jeho lovecké vzpomínky, jež uveřejňoval pod pseudonymem Kapský.
-pochován v Litomyšli (hrob 36-37/I) – autorem náhrobku je kamenický mistr Čeněk Jansa
-na domě čp. 68, Smetanovo nám., je umístěna pamětní deska od akad. sochaře Františka Jandy, odhalena v roce 1971
* 14. 4. 1790 + 2. 12. 1865
Příslušník piaristického řádu, středoškolský učitel, historik, vlastenec
Do piaristického řádu vstoupil v 16 letech, vystudoval teologii a byl vysvěcen na kněze. Na litomyšlském piaristickém gymnáziu vyučoval historii a pro své uvědomělé moderní vlastenectví, resp. češství (snad i „propagováním“ myšlenek Husova učení) byl studenty-filozofy velmi oblíben. Ti mu vzdali v roce 1845 obrovský hold, když v předvečer jeho jmenin přitáhli před kolej s hudbou a množstvím obecenstva s pochodněmi v rukou a z nich vytvořili plamenné iniciály profesorova jména G P.
-pochován v Litomyšli (hrob 14/XII)
* 31. 1. 1785 + 5. 8. 1845
Spisovatelka, básnířka, průkopnice ženské emancipace
V Litomyšli žila od roku 1834. Je známa jako spisovatelka, básnířka a představitelka počínajícího ženského emancipačního hnutí u nás; věhlasu dosáhla svými kuchařskými knihami Domácí kuchařka aneb Pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Společensky významnější je její vlastenecké působení v ženských kroužcích a mezi litomyšlskými divadelními ochotníky. Je hlavní postavou Jiráskovy divadelní hry M. D. Rettigová.
-pochována v Litomyšli (hrob 235A/III) – pomník navrhl prof. Edvard Beránek, reliéfní poprsí na něm vytvořil místní kameník František Metyš dle nákresu profesora Leopolda Ferbera (odhalen byl 28.9.1875)
-pamětní deska na domě čp. 151 na Toulovcově náměstí, kde žila a zemřela, byla odhalena 7.6.1925 (E. Meissner)
* 26. 5. 1901 + 15. 7. 1952
Malíř-portrétista a krajinář
Absolvent Uměleckoprůmyslové školy a Akademie výtvarných umění v Praze, žák profesorů Arnošta Hofbauera a Vratislava Nechleby. Díky vítězství v soutěži o stipendium Turkovy nadace podnikl studijní cestu po Itálii. Působil zejména v Desné; věnoval se figurální malbě včetně aktu, ale i krajinným námětům, jež hledal zejména na Litomyšlsku. V posledních šesti letech svého života byl ředitelem litomyšlské městské galerie.
-pochován v Litomyšli (hrob 90/V) – autorem náhrobku je akad. sochař Emil Kubíček
* 4. 4. 1926 + 7. 1. 2011
Historik, archivář, středoškolský učitel
Po absolvování českotřebovského reálného gymnázia (1937–1945) byl na sklonku II. světové války nasazen na nucené práce v Semilech. Po skončení války vystudoval v letech 1945 až 1950 obory filozofie – dějepis na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a v letech 1947 až 1950 Státní archivní školu v Praze. V roce 1950 se stal správcem městského muzea a archivu v Litomyšli, roku 1955 vedoucím Okresního archivu v Litomyšli a od roku 1960 ředitelem Okresního archivu Svitavy se sídlem v Litomyšli, v jehož čele stál do odchodu do důchodu v roce 1987. Jeho celoživotní dílo tvoří práce z oboru archivní teorie a praxe, otázek využívání archivů v regionální historiografii, a také práce o regionálních dějinách východních Čech a o českých duchovních dějinách druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Byl členem redakční rady Archivního časopisu (1960–1990)
a kronikářem města Litomyšle (1956–1971). V roce 2002 obdržel Cenu za přínos městu Litomyšl a v roce 2006 mu byla udělena ministrem vnitra medaile Za zásluhy o české archivnictví.
-pochován v Litomyšli (hrob 101/X)
* 27. 10. 1862 + 26. 7. 1892
Žurnalista, literární kritik a publicista
Pocházel z početné rodiny pobývající na litomyšlském předměstí Zahájí; po absolvování místního gymnázia se zapsal na právnickou fakultu vídeňské univerzity, studium však nedokončil. Přesídlil do Prahy, kde se aktivně zapojil do kulturního a společenského života; podílel se na zpracování encyklopedie Ottův slovník naučný; psal referáty, eseje, překládal do němčiny. Spolupracoval s předními českými literáty a filozofy (mj. s T. G. Masarykem, u kterého během vídeňských studií bydlel), koncem roku 1886 publikoval úvahu Naše dvě otázky, která vyvolala bouři na české politické scéně. Byl jedním ze zakladatelů a průkopníků novodobé české literární kritiky (viz mj. práce Hříchové kritiky, O úkolech naší kritiky). Je autorem i řady filozofických a národohospodářských úvah.
-pochován v Litomyšli (hrob 21-22/IV)
* 27. 11. 1782 + 1. 5. 1862
Příslušník piaristického řádu, středoškolský učitel, fyzik, astronom
Do historie Litomyšle se zapsal jako ředitel gymnázia a rektor piaristické koleje. Ve městě působil od roku 1812. Byl průkopníkem fotografování (daguerrotypie) u nás, roku 1840 vyhotovil snímky Litomyšle (mj. „staré“ pošty), které jsou považovány za první fotografie exteriéru v českých zemích. Autor několika německých pojednání o astronomii.
-pochován v Litomyšli (hrob 12/XII)
* 9. 12. 1912 + 16. 12. 1989
Příslušník piaristického řádu, středoškolský učitel, politický vězeň, překladatel, zahradník
Absolvent Teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, duchovní, středoškolský profesor, rektor piaristické koleje v Litomyšli. 11. 4. 1950 byl zatčen StB a v zinscenovaném procesu (resp. monstrprocesu) odsouzen k 25 letům káznice; na základě amnestie byl v roce 1960 propuštěn z vězení a po návratu do Litomyšle začal pracovat v okrasných školkách a doplnil si odborné zahradnické vzdělání. Působil též jako překladatel odborné literatury z němčiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny a ruštiny. Roku 1968 se stal dokumentačním pracovníkem Výzkumného a vývojového ústavu technického skla v Praze. V roce 1969 byl jmenován nejvyšším představeným (provinciálem) piaristické českomoravské provincie, roku 1972 pak osobním tajemníkem kapitulního vikáře královéhradecké diecéze. Jeho památku připomíná ulice Rektora Stříteského (pod kostelem Povýšení sv. Kříže).
-pochován v Litomyšli (hrob 36/XII)
* 6. 5. 1817 + 27. 4. 1887
Katolický duchovní, spisovatel, buditel, filozof
Absolvent litomyšlského gymnázia a místního filozofického ústavu; do Litomyšle se vrátil po bohosloveckých studiích a coby kaplan a poté děkan zde působil až do své smrti. Podporoval umění, byl literárně činný a stál v čele litomyšlského kulturního života. Byl spoluzakladatelem místního pěveckého spolku Vlastimil a Tělocvičné jednoty Sokol. Jako mladý kaplan je zachycen v Jiráskově novele Filozofská historie. Náležel ke kněžím, které ovlivnilo osvícenské myšlení.
-pochován v Litomyšli (hrob 96-98/VIII)
* 10. 3. 1857 + 22. 7. 1933
Kupec, sběratel starožitností, kronikář, kreslíř, cestovatel
Povoláním kupec, majitel domu čp. 139 na litomyšlském „dolním“ náměstí. Vynikl jako sběratel starožitností, tvůrce rozsáhlého soukromého muzea a cenné kolekce českých mincí; své sbírky odkázal Městskému muzeu v Litomyšli, jehož byl spoluzakladatelem. Je znám též jako autor pozoruhodných kolorovaných kreseb zobrazujících starou Litomyšl, humorista, kronikář a cestovatel (tiskem vydal cestopis Cesta do Itálie a po Itálii, po zemi, po vodě i v luftě).
-pochován v Litomyšli (hrob 116-117/I)
* 24. 1. 1837 + 20. 6. 1883
Středoškolský učitel, prozaik
Studoval na pražském akademickém gymnáziu a na Univerzitě Karlově, kde si zapsal přírodní vědy, filozofii a slavistiku. Od roku 1873 vyučoval na litomyšlském gymnáziu, v letech 1877–1882 pak působil jako školní inspektor na Litomyšlsku a Poličsku. V Litomyšli se přátelil se spisovateli Aloisem Jiráskem a Terézou Novákovou. Z děl se vztahem k Litomyšlsku lze uvést např. povídky: Krupař Kleofáš, Za ranních červánků nebo Rozptýlené kapitoly.
-pochován v Litomyšli (hrob 108A/V) – autorem náhrobku je místní sochař a kameník Jiří Jansa
-bydlel v domech čp. 129 (1873–1882) a čp. 30, Smetanovo nám.; na posledně uvedeném je umístěna pamětí deska, zhotovena a osazena z iniciativy Klubu čsl. turistů v Litomyšli, slavnostně odhalena v červnu 1924
* 27. 7. 1874 + 23. 7. 1936
Středoškolský učitel, hudební skladatel
Bratr Karla a Oldřicha Šťastných, po absolvování varhanního oddělení pražské konzervatoře působil jako učitel zpěvu na učitelském ústavu v Litomyšli. Byl sbormistrem pěveckého spolku Vlastimil, v němž založil ženský sbor. S tímto hudebním tělesem nastudoval několik oper a realizoval mnoho koncertů; sám také komponoval. V roce 1922 odešel z Litomyšle do Přerova, působil též ve Znojmě.
-pochován v Litomyšli (hrob 8-9/IX)
* 16. 11. 1883 + 23. 6. 1937
Středoškolský učitel, kulturní pracovník, hudebník, loutkář
Bratr Karla a Břetislava Šťastných, povoláním pedagog (vystudoval matematiku, fyziku a přírodopis), dlouholetý ředitel učitelského ústavu v Litomyšli. Byl významným kulturním pracovníkem, loutkářem, režisérem operních představení pěveckého sboru Vlastimil i výborným sólovým pěvcem. Patřil k zakladatelům pobočky Společnosti přátel Lužice.
-pochován v Litomyšli (hrob 42/I)
* 4. 10. 1865 + 21. 6. 1935
Učitel, malíř a grafik, loutkář
Bratr Břetislava a Oldřicha Šťastných studoval na Akademii výtvarných umění v Praze u Maxe Pirnera, Antonína Lhoty a Františka Sequense. Po příchodu do Litomyšle učil kreslení, modelování a měřictví na místní řemeslnické, později průmyslové škole. Na svých obrazech zachytil zajímavá litomyšlská zákoutí a partie z okolí města. S bratrem Oldřichem byl spoluautorem loutek a scény pro sokolské loutkové divadlo.
-pochován v Litomyšli (hrob 464-465/IX)
* 20. 11. 1862 + 7. 9. 1928
Vysokoškolský učitel, geofyzik, hudební vědec
Absolvent litomyšlského gymnázia a studijních oborů matematika a fyzika na Karlově univerzitě v Praze. Vynikl jako fyzik. Byl profesorem a rektorem Vysoké školy montanistické (báňské) v Příbrami a autorem mnoha vědeckých pojednání. Byl výborným hudebníkem a respektovaným hudebním vědcem; propagoval zejména dílo Bedřicha Smetany.
-pochován v Litomyšli (hrob 6-7/VIII)
-na rodném domě čp. 134, Jiráskovo náměstí, je umístěna orientační bronzová deska
* 9. 3. 1866 + 17. 11. 1935
Poštovní úředník, historik, spisovatel
Profesí poštovní úředník, v Litomyšli trvale působil od roku 1892. Vynikl jako historik Humpolecka a Litomyšlska zabývající se regionálními dějinami a způsobem života prostých lidí. Jeho bibliografie čítá přes 500 titulů, vesměs časopiseckých článků (velmi známé jsou práce Nás sedláky každý šidí o velkém povstání na Litomyšlsku roku 1680, Růžový čili Červený palouček u Litomyšle a české dějiny či Víra v duchy na Litomyšlsku). Spolupracoval i na knize Zdeňka Nejedlého Dějiny města Litomyšle a okolí (1903).
-pochován v Litomyšli (hrob 199/XI) – náhrobek zdobí reliéf zhotovený podle předlohy akad. sochaře Františka Formánka
-na domě čp. 18, A. Tomíčka, je umístěna orientační bronzová deska
+ 1882
Tiskař, nakladatel
V letech 1771–1777 působil jako faktor v knihtiskárně v Kutné Hoře. Roku 1776 zakoupil spálený dům litomyšlského tiskaře A. Kamenického a vybudoval z něj Tiskárnu U Turečků na kopečku, jež se stala věhlasnou i v širokém okolí. V češtině, němčině i latině zde byly vydávány katolické i protestantské tisky, kancionály, praktické příručky pro vesnický lid, slabikáře, kramářské písně etc. Tiskla se zde ale i klasická díla W. Shakespeara, G. Boccaccia apod. Tiskárna zůstala v držení potomků V. Turečka až do roku 1846, kdy ji koupil F. Berger, který ji v roce 1852 předal svému zeti A. Augustovi.
-pochován v Litomyšli (hrob 22/XI) – autorem náhrobku je kameník A. Sum z Prahy
* 6. 1. 1872 + 12. 11. 1928
Podnikatel-majitel olejny, pěvec-tenorista
Litomyšlský podnikatel, majitel staré prosperující olejny, jež byla po roce 1948 znárodněna a nedlouho poté zanikla. Vynikl jako známý kulturní pracovník, tenorista pěveckého spolku Vlastimil (uznávaný též autoritami tehdejšího českého hudebního života) a představitel Tělocvičné jednoty Sokol v Litomyšli.
-pochován v Litomyšli (hrob 192-193/IV) – autorem náhrobku je kameník Václav Kroupa
* 15. 9. 1850 + 23. 4. 1939
Středoškolský učitel, kulturní pracovník, přírodovědec-akvarista
Snad potomek starého českého šlechtického rodu Věcovských z Věcova, absolvent jihlavského gymnázia a studia němčiny a klasické filologie na vídeňské a pražské univerzitě. Jako středoškolský učitel působil na několika středních školách, v letech 1909–1921 byl ředitelem litomyšlského gymnázia. Aktivně se účastnil kulturního a společenského života v Litomyšli. Dlouhá léta předsedal Kroužku akvaristů a přátel přírody v Litomyšli.
-pochován v Litomyšli (hrob 275-276/VIII) – reliéfní portrét na náhrobku vytvořil Karel Kunhart
Knihkupci
Slavný rod litomyšlských knihkupců původem z Bruntálu. Jan Quido Veselík (1813–1866), Jan Rudolf Veselík (1841–1896), Karel Veselík (1873–1936) a Karel Veselík ml. (1908–1992) vlastnili po více než sto let věhlasné knihkupectví na litomyšlském náměstí provozované v čp. 123 (a to až do jeho konfiskace na počátku padesátých let 20. století). Všichni byli významnými představiteli litomyšlského spolkového, kulturního a společenského života. Veselíkovo knihkupectví bylo jedním z center kulturního dění v Litomyšli.
-pochováni v Litomyšli (hrob 1-2/V)
* 13. 2. 1895 + 18. 11. 1932
Malíř-krajinář, portrétista
Vyučený litograf, absolvent litomyšlské řemeslnické školy a Akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval zejména ve speciální škole Vratislava Nechleby; v Paříži navštěvoval lekce u Františka Kupky, pobýval i ve Vídni, v Berlíně, Drážďanech, Itálii a Dalmácii. Vynikl jako portrétista Litomyšlanů, krajinář a tvůrce květinových zátiší. Významným, i když málo známým dílem je ideální portrét Boženy Němcové z roku 1930. Žil v Praze a Litomyšli, působil jako odborný garant akvizic litomyšlské městské galerie. Voleského tvorbu lze chápat jako osobitý příspěvek k neorealistickým tendencím umění dvacátých let 20. století.
-pochován v Litomyšli (68-68A/XI)
* 29. 6. 1866 + 23. 6. 1921
Lékař, průkopník samaritánské služby
Po absolvování gymnázia v Litomyšli a studiu medicíny na pražské univerzitě byl primářem litomyšlské nemocnice, kterou velmi zvelebil; bývá považován za průkopníka samaritánské služby, o samaritánství sepsal pojednání Lékař a samaritán (vyšlo roku 1921). Nepřehlédnutelná je jeho role v kulturním životě Litomyšle.
-pochován v Litomyšli (hrob 38-41/IX)
-na domě čp. 398, na Vodních valech, je umístěna orientační bronzová deska
