Litomyšlský orloj

Na věži staré radnice na Smetanově náměstí se v prvním patře nachází secesní orloj, který stejně jako věžní hodiny dodala firma Karel Adamec z Čáslavi v roce 1907. Výtvarné řešení desky orloje pochází od Antonína Růžičky, pozdějšího profesora kreslení na Státní průmyslové škole v Praze (kterému však bylo v době práce na orloji pouhých dvacet let).

Ve čtyřech rozích desky orloje se na zlatém pozadí nacházejí čtyři ženské postavy symbolizující roční období. Mezi figurami na štítcích uprostřed stran čtverce jsou latinské nápisy, jež při čtení ve směru pohybu hodinových ručiček sestavují větu virtus oMni loco nasCitur, oMnes InvItat serVos reges. (ctnost se rodí na každém místě, všechny vyzývá, otroky i krále). Nápis je též chronogramem, neboť větší písmena uvádějí v římských číslicích letopočet 1907.
Orloj ukazuje místní sluneční čas ve čtyřiadvacetihodinovém formátu. Zajímavostí litomyšlského orloje je, že má půlnoc (24 hodin) v nejvyšším bodě ciferníku. Většinou se do nejvyššího bodu umisťuje poledne, protože v poledne je Slunce na obloze nejvýše a naopak o půlnoci je nejhlouběji pod obzorem.

Litomyšlský orloj je podobně jako orloj staroměstský proveden ve stereografické projekci ze severního pólu na rovinu rovníku a zobrazuje model vesmíru, jak jej viděli naši předkové. Ve středu desky orloje se nachází Země, kolem které se za jeden den otočí Slunce, Měsíc i vesmír, který je symbolizován pouze dvanácti znameními zvěrokruhu, které leží na ekliptice.
Na rafiji, která ukazuje sluneční čas, je umístěno zlaté Slunce, které se během roku posouvá po kotouči ekliptiky, takže je zřejmé, ve kterém znamení zvěrokruhu se právě Slunce nachází. Poslední součástí orloje je rafije Měsíce, která ukazuje, ve kterém znamení se právě nachází Měsíc. Pomocí důvtipného mechanismu se Měsíc otáčí, takže je možné na orloji rozeznat i aktuální fázi Měsíce.

 

Tato atraktivita je součástí Litomyšlské stezky Stezka po bronzových deskách, bustách a pamětních deskách