Komunikace v majetku města jsou definovány podle takzvaného Silničního zákona jako „místní komunikace" a „účelové komunikace". Město je povinno vést pasport místních komunikací, to znamená, že veškeré komunikace na svém území, vyjma silnic vyššího řádu, musí mít takto roztříděné.
Vlivem sporného a často kritizovaného ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu) je stanoveno, cituji: „… za křižovatku se nepovažuje vyústění polní nebo lesní cesty nebo jiné účelové komunikace na jinou pozemní komunikaci vyšší kategorie." Problematické je hlavně to, jak má řidič takové vyústění účelové komunikace poznat hlavně v případě, že není použit žádný odlišující stavební prvek. V praxi se nejčastěji používají k odlišení tyto stavební prvky:
• rozdílné výškové nebo materiálové napojení účelové komunikace (zvýšená obruba nebo zámková dlažba a žulová kostka)
• použití takzvaných vodících betonových pásků z obrub nebo betonových dlaždic
Další pomůckou řidiče je, že se viditelně jedná pouze o sjezd na parkovací místo, ke garáži, že je na komunikaci umístěna brána, že se jedná o nezpevněnou cestu a podobně. Pokud z výše uvedeného není v místě napojení nic použito, je možné v souladu se zákonem umístit červené sloupky. Takto to bylo v minulosti označeno na příjezdech k novým rodinným domům na ulici Kornická. Nevýhodou tohoto označení je jednak jeho ne zcela vhodná použití v zastavěném území města (dva sloupky na jedno napojení), finanční náročnost a také fakt, že po určité době červené sloupky ztrácí svou barvu. V těchto případech se odbor místního hospodářství po konzultacích s dopravní komisí a Dopravním inspektorátem Svitavy pokouší využít platných ustanovení technických podmínek, cituji: „…vodící čára se v místě napojení
účelové komunikace nepřerušuje."
To znamená, že když použijeme čáru přes celou šířku napojení (vedení směru jízdy vozidla ve směru jízdy na komunikaci vyššího řádu), tak by to řidičům mohlo oznámit, že se v tomto místě nejedná o křižovatku, a neplatí tedy přednost zprava. K tomuto řešení se město rozhodlo hlavně z důvodu předcházení vzniku nehodám, které jsou potom policií řešeny pouze tak, že si vyžádá pasport komunikací a i bez příslušného značení vyhodnotí viníka dopravní nehody jinak, než by účastníci nehody možná předpokládali. Tento „systém“ funguje již cca 4 roky na mnohých místech města (zejména na zrekonstruované komunikaci v ulici 9. května) a jsme přesvědčeni, že zlepšuje orientaci řidičů, a nebyly k němu žádné připomínky.
Kromě toho používá město Litomyšl na křižovatkách místních komunikací již delší dobu takzvané příčné čáry (pouze přes jeden jízdní směr), které mají upozornit řidiče na povinnost dát přednost zprava. Tyto čáry jsou umístěny také jinak, a to na takzvané hranici křižovatky (před začátkem zaoblení obrub) a mají jinou tloušťku. I to se ukázalo být jako prospěšné, neboť i občané v dosud neoznačených lokalitách to pomocné značení požadují.
Závěrem bychom chtěli zdůraznit, že se město i dopravní komise snaží, aby dopravní značení bylo řidičům co možná nejsrozumitelnější (například nástřiky žlutých čar v místech, kde by z důvodů ostatních ustanovení zákona mohly být označeny jako nadbytečné). Jako většina ostatních zákonných norem jsou i pravidla provozu v mnoha místech bohužel nedokonalá a v množství případů i nepřehledná. Pro řidiče je nejlepším řešením, aby se hlavně v hustě obydlených oblastech a centru chovali maximálně pozorně a sledovali reakce ostatních řidičů a svoje počínání upravovali i podle toho.
