To je první a nejmírnější bod ze tří, kterými se označuje povodňová aktivita. V jednu hodinu odpoledne dosahovala hladina Loučné do výšky 120 cm a řekou protékalo přes 12 metrů krychlových za sekundu. Během neděle spadlo na Litomyšlsku, Chrudimsku a Pardubicku podle dat Povodí Labe asi 50 až 90 mm srážek na metr čtvereční. Většina z těchto srážek dopadla v rozmezí několika hodin a půda nestačila velké množství vody vsáknout.
Na některých místech Litomyšle nestíhala kanalizace ihned pobrat všechny návalové srážky, jinde se do ulic dostala voda z nedalekých polí. Mezi nejpostiženější místa patří například Smetanovo a Toulovcovo náměstí, J. E. Purkyně, Z. Kopala, Vodní valy, oblast u světelné křižovatky, podchod u sokolovny či Primátorská hráz, voda zaplavila i strojovnu na plovárně. Nejenom v těchto zasažených oblastech pomáhali občanům hasiči z Litomyšle a okolí s odčerpáním vody. Policie řídila provoz na světelné křižovatce při odstraňování následků, silnice u nemocnice byla zanesena nepořádkem.
Jednotky integrovaného záchranného sboru byly na postižených místech za pár minut a snažily se pomoci, situaci pozorně sledovaly složky protipovodňového systému. Ještě v neděli odpoledne se začalo s odstraňováním následků bouřky, tyto práce ale budou po celém městě trvat několik dnů.
V rámci kraje byla situace v některých místech ještě horší, například na Chrudimsku. Došlo i na evakuaci osob z domova pro seniory v Heřmanově Městci. Hasiči řešili v neděli odpoledne v rámci celého kraje na 170 případů.
Aktuální info ke srážkám a stavu řek najdete na http://portal.chmi.cz/
Extrémní srážky kanalizace nikde nepobere
„Včerejší déšť byl extrémní, během krátké doby napadlo odhadem 70 mm, v Litomyšli je přitom průměrný úhrn srážek 676 mm/rok. Včera tedy napadlo 10 % ročního úhrnu během necelé hodiny. Na extrémní deště nejsou kanalizace dimenzovány nikde v ČR, při extrémním dešti se naplní kanalizační potrubí a voda nemá kudy odtékat, při snížení intenzity srážek voda potrubím odtekla, kanalizace je tedy funkční," objasňuje nedělní události Lenka Severová ze společnosti Vodovody, které spravují kanalizaci ve městě.
Problém dešťových vod na rohu Smetanova náměstí v době mimořádných srážkových událostí nezpůsobují vody ze Smetanova náměstí, ale voda přitékající od zámku, z ulice V. K. Jeřábka a od Prokopu. „Souvisí to tedy mimo jiné s rozšiřováním zástavby, kde jsou nové rodinné domy, a tedy nové odvodněné plochy v této části města. Kapacitou kanalizace nejenom na Smetanově náměstí se budeme do budoucna zabývat, ale jak se ukázalo prakticky po celé republice, extrémní srážky dokáží napáchat škodu za pouhých pár minut a dešti neporučíme. Jsem rád, že jsme to v Litomyšli přečkali oproti jiným částem kraje v relativním bezpečí, ačkoliv i zde voda vyplavila sklepy a přízemí několika budov. Prakticky ihned jsme začali s úklidem města a moc děkuji složkám integrovaného záchranného systému za pomoc,“ uvedl starosta Daniel Brýdl a upozornil na fakt, že v minulosti radnice přišla s několika návrhy na zadržení vody v krajině: „Jako město se snažíme pracovat na projektech, které zvýší schopnost půdy vsakovat vodu, například ozeleňováním města, nová parkovací místa v nemocnici už jsou z tohoto pohledu také lepší. Připravujeme například také další odbahnění rybníků a protipovodňová opatření na Partyzánské ulici i v lokalitě u nemocnice, ale to bude záviset na dotačních možnostech od státu. Zadržování vody v krajině je problém celospolečenský a je nutné, abychom se jako národ začali k přírodě chovat zodpovědně a i soukromí majitelé půdy budovali remízky, nové rybníky a podobně.“
Při mimořádných deštích také dochází ke splavování nečistot a různých předmětů ze zasaženého území a tím ke snížení průchodnosti stok a vpustí.
