POZOR ZMĚNY V PROGRAMU
Prší a pršet bude celý víkend, to je již jisté!
Proto i akce Mezi hvězdami dozná výrazné změny!
RUŠÍME pozorování Slunce i noční oblohy - hledáme náhradní termín - a neuskuteční se ani nedělní komentovaná procházka Po stopách Zdeňka Kopala.
ALE modely Slunce a Země, které máme zapůjčené z Hvězdárny a planetária Brno, pro vás přesuneme do piaristického chrámu!
Dnešní zkouška ukázala, že to půjde a bude to nádherné!
Heliosféru a Terralónu si budete moci v piaristickém chrámu prohlédnout v sobotu 14. září od 16 do 23 hodin a v neděli 15. září od 10 do 15 hodin.
"Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo."...
Pozorování oblohy
Není snad lepší možnost jak oslavit výročí narození astronoma než pozorování oblohy. V sobotu 14. i v neděli 15. září budeme od 13 do 19 a od 10 do 15 pozorovat v Klášterních zahradách Slunce. V sobotu nás od 19 do 23 hodin čeká pozorování noční oblohy. „Měsíc bude krátce po první čtvrti, takže nám spoustu slabších objektů přesvítí. Můžeme ale díky tomu ukázat, jak prof. Zdeněk Kopal připravoval pro potřeby slavného programu Apollo mapy Měsíce s rozlišením deseti metrů,“ láká na pozorování Jan Šlégr z místního Gymnázia A. Jiráska. Jeho kolegyně Jana Česáková z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové dodává: “A pokud nám bude počasí i svit Měsíce přát, zamíříme dalekohled i na Saturn a další jasné objekty letní a podzimní oblohy, jako jsou například kulové hvězdokupy M5 v souhvězdí Hada, M13 v souhvězdí Herkula nebo na galaxii M31 v souhvězdí Andromedy.“ V tuto dobu bude opět potemněna část Litomyšle tak, aby světelný smog nebránil výhledu na hvězdnou oblohu. Dočasná hvězdárna může být v našem městě otevřena pouze díky vstřícnosti Hvězdárny a planetária Hradec Králové, Gymnáziu A. Jiráska a Středisku volného času. Dodejme, že v případě deště bude v Klášterních zahradách připraven náhradní program.
Oslavy Mezi hvězdami také pro profesionály a zapálené amatéry
Nejzásadnější částí oslav bude mezinárodní vědecká konference Binary and Multiple Stars in the Era of Big Sky Survey, která se bude konat od 9. do 13. září 2024 v zámecké jízdárně v Litomyšli. Konferenci pořádá Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Astronomickým ústavem AV ČR a Astronomickým ústavem SAV. Přihlášeno je víc než 140 astronomů z 25 zemí světa, z Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky a Austrálie. Zúčastní se jí také obě Kopalovy dcery. Od 13. do 15. září přivítá Litomyšl také konferenci České astronomické společnosti o výzkumu proměnných hvězd. V tuto chvíli je přihlášeno více než 60 účastníků z 6 zemí světa. Součástí konference bude i přednáška docenta Miloslava Zejdy z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity s názvem Život hvězdných párů. Přednáška se bude konat v pátek 13. září od 18 hodin v aule Gymnázia A. Jiráska a bude zdarma přístupná široké veřejnosti. „Život hvězdných párů v šoubyznysu nebo v královských rodinách je pod neustálým dohledem fotografů a novinářů nejen bulvárního tisku bažících po odhalení senzačních tajemství. Vesmírných hvězdných párů je obrovské množství, nelze je podrobně sledovat všechny. Jejich tajemství poznáváme systematicky, postupně,“ říká autor přednášky Miloslav Zejda a dodává: “Už téměř 70 let víme třeba o tahanicích o hmotu v těsných dvojhvězdách, ale některé etapy jejich života jsou pro nás stále záhadou.“
Modely Slunce a Země z Brna na skok v Litomyšli
Modely Heliosféra a Terralóna přijedou také oslavit 110. narozeniny Zdeňka Kopala. Díky vstřícnosti Hvězdárny a planetária Brno můžeme v Klášterních zahradách představit i dva modely – jsou to starší sourozenci těch slavných obrovských, ale přesto věříme, že vám udělají radost. Model Slunce (Heliosféra) má v průměru 5,5 metrů a uvidíte ho v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy – třeba řada mimořádně silných erupcí či velkých koronálních děr (oblastí, z nichž sluneční vítr vyfoukává materiál do okolního kosmického prostoru). Model Země (Terralóna) má v průměru 4 metry a při pohledu na něj si můžete udělat představu, jak naši planetu vidí kosmonauti.
Zdeněk Kopal a Litomyšl
V roce 1991 udělila Litomyšl Zdeňku Kopalovi čestné občanství a tehdy se pan profesor rozhodl věnovat rodnému městu také svoji vědeckou pozůstalost. Rada města Litomyšl darovala pozůstalost profesora Kopala státu s podmínkou, že zůstane uložena ve Státním okresním archivu se sídlem v Litomyšli. Součástí pozůstalosti je např. diplom s podpisy astronautů výpravy Apollo 16 a vlajka USA, kterou výprava Apollo 16 nesla na Měsíc. Následně ji posádka společně s diplomem věnovala Z. Kopalovi jako poděkování za přípravu map Měsíce. Až do 16. září můžete navštívit ve Státním okresním archivu výstavu s názvem Prof. Zdeněk Kopal – Život a dílo litomyšlského rodáka. V sobotu 14. a v neděli 15. září zde připraven i „vesmírný“ doprovodný program pro děti. Informace o Zdeňku Kopalovi najdete i ve stálé expozici Regionálního muzea v Litomyšli. V neděli 15. září odpoledne plánujeme také komentovanou procházku, po stopách Zdeňka Kopala v Litomyšli vás provede Jan Šlégr.
Pozvánka na pietní shromáždění na litomyšlském hřbitově
V roce 2023 projevily dcery Zdeňka Kopala přání přenést ostatky slavného astronoma z pražského Vyšehradu do jeho rodiště. Bylo zřízeno nové hrobové místo a 23. června, v den Kopalova úmrtí, proběhl akt uložení urny. Ve středu 11. září 2024 se bude konat krátké pietní shromáždění k uctění památky profesora Zdeňka Kopala u jeho nového hrobu, na hřbitově u kostela sv. Anny v Litomyšli. Sejdeme se v 16.00 hodin, promluví nestor české astronomie Jiří Grygar a profesor astrofyziky Zdeněk Mikulášek, shromáždění se zúčastní i dcery Zdeňka Kopala, zástupci města i členové mezinárodní konference.
Kniha Můj život
Před deseti lety byla vydána kniha Můj život, v níž Zdeněk Kopal v roce 1933 rekapituloval svůj předchozí život. Jde o významné svědectví, ve kterém lze nalézt pro vývoj Kopalovy osobnosti důležité skutečnosti, o nichž později v knize O hvězdách a lidech mlčí. Rukopis připravil k vydání PhDr. Milan Skřivánek, který ji opatřil podrobnými poznámkami a úvodem. Publikaci vydalo město Litomyšl a představena byla veřejnosti přesně v den 100. výročí narození Zdeňka Kopala - tedy 4. dubna 2014. Je k dispozici v české a anglické mutaci.
Zrcadlo Winyho Maase k poctě Z. Kopala
Nejnovější poděkování města Litomyšl životu a dílu Zdeňka Kopala teprve vzniká. Bude jím zrcadlo vyrobené ze zrcadlového dibondu o rozměru 10 x 4 metry umístěné v horní části parku Z. Kopala. Zrcadlo bude mírně nakloněné směrem k Litomyšli (cca 5 stupňů) a bude odrážet nejen přilehlý park a Litomyšl, ale také oblohu. Ve středu zrcadla bude průchod široký asi jeden metr, kterým bude moci návštěvník projít do „jiné dimenze“. V blízkosti zrcadla bude instalováno posezení. Realizace od světoznámého holandského architekta Winyho Maase je dalším dílem v litomyšlském seriálu „Cíle cest“. Slavnostní odhalení díla je naplánováno na letošní ArchiMyšl.
Zdeněk Kopal - život a dílo
„Nastupující generaci mladých hvězdářů v Československu bych rád vzkázal, aby nedali na to, co jim říkají staří (často již životem zklamaní); z nich totiž život mnohokrát již vyprchal vzdor místům, která mohou ještě zastávat ze setrvačnosti; a dále, aby řídili svůj směr tam, kde cítí, že svým talentem dokáží naší vědě co nejlépe prospět. Nestarejte se příliš o budoucnost - která je stále ještě neextrapolovatelná - nýbrž nastavte svůj navigační kurs na hvězdy, nikoliv na poziční světla okolních lodí." (Z. K., 1989)
Profesor Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a absolvoval postgraduální studia ve Velké Británii, kde ho zastihla II. světová válka. Během války působil na Harvardově univerzitě a M. I. T. v Cambridgi a počítalo se s tím, že po skončení války převezme katedru astronomie Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Vinou komunistického převratu v únoru 1948 k tomu však nedošlo a profesor Kopal přijal nabídku na založení katedry astronomie Univerzity v Manchesteru ve Velké Británii, na které působil až do své smrti v roce 1993. Kdykoli to však bylo možné, navštěvoval rodnou zemi a udržoval těsné kontakty s našimi astronomy i za svízelných podmínek komunistické cenzury. Po převratu v roce 1989 navštívil také rodnou Litomyšl a převzal zde čestné občanství města. Byl rovněž zvolen čestným členem České astronomické společnosti a je po něm pojmenována planetka číslo 2628. V anketě českých astronomů o nejvýznamnějším českém astronomovi XX. století s velkou převahou zaujal první místo. Proslavil se svými pracemi v oboru výzkumu těsných dvojhvězd, výzkumu Měsíce (příprava amerického programu Apollo) a v numerické matematice. Napsal velkou řadu monografií a spoustu vynikajících vědeckých prací. Založil a řídil mezinárodní vědecké astronomické časopisy a vychoval řadu vědců nejenom z USA a Velké Británie, ale také ze zemí třetího světa.
Mezi hvězdami - programový plakát (formát pdf, velikost 1,62 MB)
