Litomysl Moderní historické město záložky a sdílení

Zadržování vody v krajině je nutností

Českou republiku v minulých letech sužovala sucha, která škodila přírodě, zvířatům i člověku. Ministerstvo zemědělství vyčíslilo loňské ztráty spojené s nedostatkem vody na 12 miliard korun a dá se předpokládat, že i letošní a příští léta budou suchá a vyprahlá.

Stát proto řeší zpřísnění pravidel pro hospodaření se zemědělskou půdou, podporu výstavby kanalizací a také chystá opatření pro zachycení vody v krajině. Na vybudování, odbahnění a rekonstrukce rybníků plánuje Ministerstvo zemědělství dávat půl miliardy ročně. A této nabídky hodlá využít i Litomyšl.

Připravujeme revitalizaci Panských rybníků v budislavských lesích. Již v minulosti jsme v této lokalitě realizovali podobné projekty a ukázalo se, že to je dobré řešení pro přírodu, zvířata, a tím pádem i pro člověka,“ prozrazuje místostarosta Radomil Kašpar. Zahájení prací by mělo proběhnout v zimě roku 2020, odbahnění a revitalizace rybníků bude stát necelé čtyři miliony korun, město z vlastních zdrojů dá půl milionu, zbytek financí zajistí dotace z EU a od státu.

Ukázkovým příkladem podobného záměru jsou Nový a Střední rybník na Budislavi, kde v letech 2009 a 2010 došlo k revitalizaci vodních ploch a celého okolí. Projektanti museli řešit silné zabahnění dna, nevhodný přítok a negativní vlivy zemědělství na lokalitu. V rámci této akce dělníci na Novém rybníku vybudovali malý ostrůvek, výleziště a zimoviště obojživelníků, a upravili pobřežní pásmo tak, aby lépe vyhovovalo vodním živočichům. V okolí bylo vybudováno i několik tůní. Úpravy stály téměř 6 milionů korun, přičemž město vložilo do prací 1,3 milionu z vlastních zdrojů, zbytek pokryly dotace z EU a státu.

Podobných projektů realizovali v okolí pracovníci městských lesů více. Na Budislavi v minulých letech vznikly větší i menší tůně a rybníky. Některé mají jména, v lesích tak najdeme například Pomněnku či Blatouch, další zůstávají bezejmenné. Také u Višňár v minulých letech vyrostl nový rybník a další dvě biotopové tůně za 3,5 milionu korun. Drobné objekty sloužící k zadržení vody vznikly i ve strakovských lesích. „Velké projekty samozřejmě v boji se suchem pomáhají, ale důležitá je především systematická a dlouhodobá práce s lesním porostem a půdou. Zdravý les má do sebe schopnost nasát velké množství vody, kterou postupně uvolňuje jak do podzemních vod, tak i vodních toků,“ připomíná Petr Novák, vedoucí Městských lesů Litomyšl.

I přes veškeré snahy zadržovat vodu v lesích se to ale vždy nedaří, například na Černé hoře byly suchem oslabené stromy napadeny kůrovcem a houbovými patogeny. Proto tam muselo dojít k masivnímu kácení, aby nemuselo toto občany hojně navštěvované území být uzavřeno pro vstup. V současné době se na Černé hoře pracuje na její revitalizaci, výstavbě odpočívadel a přírodního dětského hřiště.

Rybníky a tůně nejsou jedinou možností jak bojovat se suchem. „Jako město máme omezené možnosti, ale zodpovědnosti se nezříkáme. Městské lesy Litomyšl dlouhodobě na zachycování vody v krajině pracují. Nyní také prověřujeme, zda bude možné budovat nová parkovací místa tak, aby se do půdy lépe vsakovala voda. V zahraničí to funguje. Dále nás zajímá, zda by se z velkých městských objektů, například sportovních hal, dala voda svádět do retenčních nádrží a dále využívat. Pracujeme i na dalších projektech, důležité však je, aby s vodou dobře hospodařili i zemědělci a další subjekty,“ dodává na závěr starosta Daniel Brýdl.


datum zveřejnění: 3. 5. 2019
zveřejnil: Bc. Michele Vojáček 

obrázek k aktualitě Zadržování vody v krajině je nutností


© 2011 - 2019 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty