Litomysl Na duševní bázně v Litomyšli lázně! záložky a sdílení

Památkáři žádají o dotaci na obnovu zámku

Národní památkový ústav chce v nejbližší době podat dvě žádosti o dotace, ze kterých by se měl obnovit litomyšlský zámek a nedaleký Panský dům. Projekty za 300 milionů korun mají formálně dokončit revitalizaci celého zámeckého návrší, kam již díky evropských dotacím přišlo bezmála 500 milionů korun.

Národní památkový ústav (NPÚ) chce žádost o dotaci z evropských strukturálních fondů podat nejdéle do konce března 2017. Pokud vše vyjde podle plánu, tak by se mělo s opravami začít v roce 2018 a skončit by měly kolem roku 2020. 

Projekt „Zámek Litomyšl – Božský zámek“ počítá s nákladnou obnovou nejvzácnější budovy ve městě – renesančního zámku ze 16. století. Na opravy bude potřeba asi 250 milionů korun, přičemž dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) má pokrýt 85 procent nákladů, zbytek částky by v případě uznání finanční pomoci připadl na Ministerstvo kultury ČR. Památkáři chtějí v první řadě obnovit vzácné krovy, z nichž některé pochází již ze 30. let 17. století. Nutné jsou i práce na střeše zámku a dvaceti komínech z renesanční a raně barokní doby. Upravená střecha by měla poskytnout lepší ochranu sgrafitům, především těm na druhém arkádovém nádvoří. Odborníci se následně budou věnovat i chloubě litomyšlského zámku. „Počítáme samozřejmě i s restaurováním sgrafit, což je velice složitá záležitost, protože klade velké nároky na restaurátory,“ uvedl ředitel Územní památkové správy na Sychrově Miloš Kadlec. Průzkumy původní sgrafitové výzdoby ukázaly, že figurální sgrafito na druhém nádvoří je dochováno z 97 procent. Oproti tomu původní psaníčka na vnější fasádě a originální výzdoby komínů, štítů a říms se dochovaly pouze ze 30 procent. Pro novou prezentaci rozsáhlého sgrafitového díla jsou plánovány nové speciální prohlídky. Návštěvník se v nich má seznámit s vývojem litomyšlských sgrafit od grafických předloh původem z Itálie a Holandska po jejich řemeslné zpracování až po motivy pocházející ze 20. století. Prohlídky doplní mobilní aplikace nebo prezentace skrytých částí.

Další částí projektu je vybudování zázemí pro návštěvníky v místech, kde je dnes pokladna. V neposlední řadě by mělo dojít k rozšíření kavárny a rekonstrukci prostor pro správu zámku a velkého sloupového sálu, jenž by měl sloužit jako místo konání kulturních akcí. V souvislosti s těmito plány chtějí památkáři modernizovat požární a zabezpečovací systém. Pro podporu kulturních akcí konaných v areálu zámku byla navržena speciální konstrukce. „Mohla by se postavit například při konání Smetanovy Litomyšle. Ta stávající se totiž staví i rozebírá velice dlouho. Proto by měla být vyrobena z lehčích materiálů a při tvorbě toho návrhu došlo na konzultace s Národním divadlem i s těmi, kteří zajišťují představení Smetanovy Litomyšle. Nová konstrukce odpovídá požadavkům, které mají organizátoři akcí z hlediska divadelní techniky. Rovněž se tím zvýší komfort pro návštěvníky,“ dodal Miloš Kadlec.

Ve třetím nadzemním podlaží se zvažuje vybudování kulturního společenského sálu, kde by mohly být menší koncerty. V této části zámku má také vzniknout nová expozice zaměřená na dochované zámecké divadlo z roku 1797 a na divadelní kulturu v aristokratických sídlech obecně. Sem bude uložena nejvzácnější zámecká sbírka, kterou je kolekce kulisových scén autora Josefa Platzera, nejvýznamnějšího tvůrce kulisových scén pro česká a rakouská divadla 2. poloviny 18. století. Takto autentický a rozsáhlý soubor děl není dochován nikde v Evropě a v současnosti z něj návštěvníci mají možnost vidět pouze několik fragmentů.

Za velice obtížnou část projektu „Zámek Litomyšl – Božský zámek“ považují odborníci z NPÚ nastavení veřejné zakázky na opravu sgrafit. Skupinu kolem Olbrama Zoubka, která je obnovila v 70. a 80. letech minulého století, musí totiž nahradit další generace tvůrců.  „Je potřeba, aby to byli vysoce kvalifikovaní restaurátoři, dále je nutné nastavení správných technologických postupů a v neposlední řadě jde také o výtvarné pojetí, které musí mít jednotný ráz. Proto na přípravě podkladů žádosti o dotaci spolupracovali odborníci z řad restaurátorů a památkového ústavu,“ vysvětlil Miloš Kadlec.

Uzávěrka pro přijímání žádostí o dotaci z IROP je sice až v březnu 2017, ale správci zámku ji chtějí podat ideálně do konce ledna letošního roku.

Kdy by mohla veřejnost vědět, zda zámek dotaci ve výši jednoho celého ročního rozpočtu Litomyšle skutečně získá?
„Od doby ukončení výzvy v březnu má Ministerstvo pro místí rozvoj ČR zhruba půl roku až sedm měsíců na to, aby žádosti vyhodnotilo. Pokud se řízení nebude protahovat, tak se dostáváme k termínu říjen 2017. Když budu optimistický, tak na konci příštího roku budeme mít informaci, že jsme prošli. Pak budeme čekat na rozhodnutí o poskytnutí dotace a musí také proběhnout veřejná zakázka na generálního dodavatele. Doufám, že na konci příštího roku by se soutěžilo, pokud nebudou žádná odvolání, tak by se v druhé polovině roku 2018 mohlo začít. Domnívám se, že litomyšlský zámek má velkou šanci uspět, ačkoliv už teď víme, že bude mít silnou konkurenci i v rámci českých památek zapsaných do Seznamu světového dědictví UNESCO,“ nechal se slyšet Miloš Kadlec. Opravy by v případě úspěchu ve výzvě měly být hotové do roku 2020 a při rekonstrukci by zámek byl jen částečně uzavřený. Opravená památka by mohla do Litomyšle přilákat ještě více návštěvníků. V roce 2016 se na renesanční skvost přijelo podívat přes 50 tisíc lidí, v budoucnu by to mohlo být mezi 70 až 90 tisíci.

Druhý projekt, jenž se o dotaci bude ucházet odděleně, je pojmenovaný „Panský dům v Litomyšli – depozit krásných umění“. Jedná se o původně správní budovu, kterou na přelomu 18. a 19. století nechali tehdejší majitelé zámeckého areálu Valdštejn-Vartenberkové přestavět do podoby, jak ji známe dnes. Od roku 1947 objekt využívá mateřská škola. Ta je v budově v nájmu a kvůli plánům na opravu bude muset prostory opustit. Druhá budova u Panského domu, v níž jsou dvě oddělení, však školce i nadále zůstane. „Národní památkový ústav nás na to v minulosti upozornil a my jsme učinili nutné přípravy. Jak jsme již v minulosti avizovali, máme připravený projekt, který I. mateřské škole prostory Panského domu nahradí. Dům dětí a mládeže přesuneme do budovy ortoptiky nad autobusovým nádražím a uvolněný objekt přebudujeme na prostory pro školku, která bude nově v sousedství vertexové mateřinky. Na tyto účely máme v rozpočtu vyčleněných 10 milionů korun a projekt stěhování DDM a školky je naší prioritou. Zároveň chci veřejnost uklidnit a znovu vyvrátit fámy, které mezi lidmi v posledních letech kolují. Zámecká mateřská škola sice přijde o jednu ze dvou budov, ale v žádném případě ji nebudeme rušit,“ prohlásil starosta Radomil Kašpar.

Podle vedení NPÚ je Panský dům ve velice špatném technickém stavu a v minulosti v něm mělo dojít k necitlivým úpravám budovy pro potřeby mateřské školy – vybudování vývodů plynu, změna využití odvodňovacích chodeb na chodby provozní, vybourání kuchyní, zazdění příček v přízemí a prostoru dveří mezi místnostmi. Před budovou také vzniklo asfaltové dopravní hřiště, zavřel se průchod z města do parku a začala chátrat vstupní brána. Na opravu Panského domu je potřeba získat dotaci ve výši 50 až 60 milionů korun. Žádost o tyto peníze chce NPÚ podat do stejné výzvy jako projekt na opravu zámku. Bližší informace o plánech NPÚ s Panským domem se můžete dozvědět v rozhovoru s ředitelem Milošem Kadlecem.

Národní památkový ústav plánuje opravu Panského domu, mohl byste čtenářům přiblížit historii tohoto objektu?
Panský dům byl stavěný jako správní budova. V minulosti plnil nejrůznější funkce a od druhé poloviny 40. let slouží jako mateřská školka. Chápu, že budova je spojená v povědomí místních obyvatel s tím, že tam chodily jejich babičky a oni tam teď dávají zase své děti. Nicméně ta budova má určité památkové hodnoty, je součástí areálu zapsaného na seznamu UNESCO a je potřeba, aby prošla celkovou obnovou, která bude stát kolem 50 až 60 milionů korun. Po této opravě musí sloužit účelu, který je popsán v žádosti dotace a který více odpovídá původní funkci. Z tohoto důvodu tam mateřská škola nebude moci bohužel nadále fungovat.

Jak by se měl Panský dům změnit a co v něm má místo školky sídlit?
V přízemní části by mělo být zázemí pro správu zámku. Myslím tím dílny nejenom pro údržbáře, ale především pro restaurátory. Ti sem totiž často přijíždí, když pracují pro zámek a potřebují prostory na takzvané čisté dílny, kde dolaďují detaily. Ve druhém nadzemním podlaží se zvažuje zřízení studijních depozitářů. Podle tohoto záměru se ostatně jmenuje celý projekt - „Panský dům Litomyšl - depozit krásných umění“. Zámek se totiž v minulosti dostal do velkého problému. Při opravách pivovaru a kočárovny musely být některé předměty přesunuty a nejsou uloženy v ideálních podmínkách. My bychom potřebovali to velké množství drobného mobiliáře někde umístit. Proto je tam plánován studijní depozitář, jenž by zároveň zjednodušil činnost správy ve vztahu k badatelům, kterých je dost. Předměty budou na jednom místě a nebude problém je do badatelny donést a zájemce si bude moci ty věci v klidu prohlížet a hodnotit. Ve třetím nadzemním podlaží by měl vzniknout galerijní prostor, kde by se mohly pořádat nejrůznější výstavy ze sbírek zámku i moderního umění. 

Kdyby dotace nevyšla, školka by zůstala?
Jak jsem uvedl výše, budova Panského domu je ve špatném stavu. V případě, že dotace z Integrovaného operačního programu nevyjde, budeme hledat jiné zdroje na celkovou obnovu, abychom mohli realizovat výše popsaný projekt. 

Toto rozhodnutí zřejmě rozladí řadu Litomyšlanů, řešili jste tyto plány s městem v dostatečném předstihu? Je Panský dům skutečně tak významný?
Panský dům je národní kulturní památkou i památkou pod ochranou UNESCO, což je stupeň nejvyšší ochrany památkových hodnot u nás. Litomyšlský zámek patří do mojí působnosti od roku 2013 a se zástupci města jsme na toto téma několikrát hovořili. Původně jsme si mysleli, že budeme stíhat první výzvu na podání žádostí do IROP, takže jsme se dohodli na tom, že nájemní smlouvu s městem coby zřizovatelem školky bychom ukončili k 31. 12. 2016 (smlouva byla původně uzavřena do konce roku 2017, pozn. red). V tomto duchu byl i dopis paní generální ředitelky NPÚ adresovaný vedení města. Nicméně tím, že se posouvá termín a my budeme podávat žádost až v roce 2017, není problém, pokud město bude mít zájem, abychom smlouvu dodrželi do konce roku 2017. Rádi Litomyšli a jejím obyvatelům vyjdeme vstříc, protože si uvědomujeme palčivost této otázky. Nicméně ten objekt opravdu potřebuje velký zásah. 

Zaznamenali jste nějaké protesty vůči tomuto rozhodnutí?
Ano, pan docent Havránek z Univerzity Karlovy poslal v listopadu e-mail paní generální ředitelce, v němž vyjádřil své obavy ze stěhování školky. V odpovědi mu bylo sděleno to, co jsem již řekl. Tedy, že je budova v havarijním stavu a o záměru NPÚ ji opravit bylo vedení města včas informováno.

Upřímně doufám, že se podaří získat finanční prostředky na realizaci obou projektů, neboť zámek Litomyšl, památka UNESCO, si zaslouží, aby se návštěvníkům, ale hlavně občanům Litomyšle ukázal v celé své původní kráse. Věřím, že naplnění projektu pomůže také rozvoji cestovního ruchu v této lokalitě a že konečný výsledek potěší každého. Jsem si vědom, že stěhování školky rodiče nepotěší, ale znovu opakuji, Panský dům je v havarijním stavu a dlouho dopředu jsme vedení města avizovali plánované ukončení smlouvy o pronájmu a nutnost najít pro děti jiné, vyhovující prostory. I v tomto případě věřím, že konečný výsledek bude ve finále prospěšnější a rodiči, dětmi a pracovníky školky vítanější.

Bc. Michele Vojáček,
tiskový mluvčí města Litomyšl

 

vyvěsila Ing. Michaela Severová
vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu MěÚ Litomyšl

datum zveřejnění: 24. 1. 2017
zveřejnil: Ing. Michaela Severová 

Loading


© 2011 - 2017 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty