Litomysl 750 let Města Litomyšle záložky a sdílení

litomyšlské unikáty

Unikáty z dějin Litomyšle, aneb to nejkrásnější a nejvzácnější z naší historie

Litomyšlské muzeum připravuje na září letošního roku výjimečně pojatou výstavu nazvanou "Unikáty z dějin Litomyšle, aneb to nejkrásnější a nejvzácnější z naší historie". Prezentována bude stovka předmětů úzce spjatých s dějinami města, které jsou dnes uloženy v řadě institucí. Většinu z těchto věcí měli Litomyšlané možnost shlédnout naposledy před mnoha desetiletími, řada z nich bude vystavována vůbec prvně. Některé z těchto unikátů vám budeme na této straně postupně představovat. Jejich popisy jsou stručné, bližší údaje o událostech a době, z níž pocházejí a kterou dokumentují, naleznete pod odkazem "litomyšlská historie".

René Klimeš, Regionální muzeum v Litomyšli

Počátky a povýšení na město roku 1259


his_un_1234793618283_n.jpg

Zkamenělina ryby

Z doby, kdy zdejší oblast pokrývalo druhohorní moře, pochází vzácná zkamenělina ryby rodu Osmeroides. Její stáří je 90 milionů let, byla současnicí posledních dinosaurů. Zkamenělinu objevili před několika lety amatérští badatelé ve zdi bývalé kočárovny v Klášterních zahradách. Opukový kvádr se na toto místo dostal druhotně při opravách v letech 1999-2000. V roce 2005 byl vyjmut pracovníky Národního muzea a odborně ...>


Mamutí kel

Již v pravěku bylo budoucí Litomyšlsko průchozím územím mezi Čechami a Moravou. Tato "komunikace" neměla ustálený průběh, jen přibližně se přidržovala řeky Trstenice (dnešní název je Loučná), a byla proto novodobými badateli nazvána Trstenickou stezkou. V období mladšího paleolitu (40 000-10 000 let př. n. l.) tudy putovali "lovci mamutů", kteří se mohli potkat s "naším" mamutem, z něhož se nám ...>


Třmen z hradiště v Benátkách

Benátské hradiště, v těsném sousedství pozdější Litomyšle, má pro naše město velký význam. Je nepochybně starší, vzniklo patrně na přelomu 8. a 9. století a je dokonce možné, že je původní "Litomyšlí", neboť v dnešním prostoru města a zámeckého návrší lze osídlení prokázat archeologickými prameny až od 12. století. Z hradiště v Benátkách (jehož původní název neznáme) existuje naopak celá řada ...>


his_un_1234793706227_n.jpg

Listina z roku 1259 povyšující Litomyšl na město

Litomyšl se v dnešním prostoru začala formovat nejpozději od poloviny 12. století jako osada při tehdy založeném klášteře, stojícím v místech pozdějšího zámku. Vliv kláštera se postupně rozrůstal a o sto let později dosáhl významného politického úspěchu v podobě povýšení klášterní osady na město, a to dokonce s týmiž právy jako města královská. Učinil tak český král Přemysl Otakar II. listinou ...>


Biskupství


his_un_1234793750344_n.jpg

Nejstarší městská listina s pečetí města z roku 1347

Nejcennějšími hmotnými památkami Litomyšle ze 14. století, které budou prezentovány na podzimní výstavě v muzeu, jsou dobové písemnosti. Vedle písemností týkajících se biskupství to jsou dokumenty dokládající tehdejší rozvoj vlastního města. Z roku 1347 pochází listina, jíž rychtář a konšelé stvrzují věnování dvou měšťanů na farní kostel. Listina není zajímavá svým obsahem (podobné dary se tehdy děly zcela běžně), nýbrž tím, ...>


Zakládací listina cechu řezníků z roku 1357

Město se ve 14. století rozvíjelo v oblasti správní, kulturní i hospodářské. Dokladem toho je vznik řemeslnických cechů, které poté jako základní organizační jednotka řemeslné výroby přetrvaly až do 19. století. V roce 1357 dostali od biskupa Jana ze Středy své artikule (stanovy) řezníci (a také pekaři spojení s perníkáři). Tato privilegia náležejí k nejstarším svého druhu, jež se v českých ...>


Nejstarší městská kniha z roku 1402

V roce 1402 byla založena nejstarší městská kniha. Sloužila především k zápisům majetkových práv a převodů nemovitostí měšťanů i obyvatel okolních vsí. Obecné písemné zaznamenávání těchto skuteč-ností bylo tehdy novinkou, jen výjimečně se tak dosud dělo samostatnými listinami. Kniha obsahuje i řadu jiných zápisů důležitých pro dějiny města, je zde např. vevázán účet za stavbu radnice z roku 1418. Stavbu vedl ...>


Listina stvrzující nadaci Vavřince Toulovce pro špitál z roku 1407

V roce 1407 učinil Vavřinec Toulovec z Třemošné své první nadání pro městský špitál, jež listinou potvrdil král Václav IV. Špitál pečující o chudé, nemocné a přestárlé stál v místech dnešního sídla Církve československé-husitské a využíval i kostel Rozeslání sv. apoštolů na dnešním Toulovcově náměstí. Vavřinec Toulovec je osobou obestřenou řadou pověstí, ve skutečnosti o něm mnoho nevíme. V mládí snad ...>


Čeští bratři a Koskové z Postupic


Závěť Martina Kabátníka z roku 1501

Nová církev - jednota bratrská - usilovala o obrodu víry a svoji inspiraci hledala v prvotních společenstvích křesťanů. Tak vznikl záměr jednoty zjistit, zda někde takové starokřesťanské obce zachovávající řády původní apoštolské církve stále existují. Na náklady majitele litomyšlského panství Bohuše II. Kostky z Postupic byla v roce 1491 zorganizována skutečná expedice, jejíž členové navštívili různé vzdálené země. Nejdále se dostal litomyšlský měšťan Martin ...>


Litomyšlské tisky

V roce 1503 byla v Litomyšli zřízena jedna z nejstarších tiskáren v Čechách. Tiskařská živnost přetrvala v našem městě i v dalších staletích a je živá dodnes. Prvním zdejším tiskařem byl Pavel z Meziříčí, jeho tiskárna se nacházela v domě na Novém (horním) městě v místech pozdější zámecké zahrady naproti muzeu. Později působila na různých místech ve městě, v novodobé historii sídlila tehdejší Augustova tiskárna v domě vedle děkanského kostela. V průběhu staletí ...>


his_un_1235132529716_n.jpg

Dukát se znakem Kostků

Vilém II. Kostka z Postupic držel Litomyšl spolu se svými nedílnými bratry. Od roku 1515 vykonával úřad nejvyššího mincmistra království Českého, a to až do své smrti v prosinci 1521, kdy se sám zabil z ručnice. Zlaté dukáty českého krále Ludvíka Jagellonského (1516-1526), které se tehdy razily, nesou vyobrazení svatého Václava a dosti neobvykle i erbu nejvyššího mincmistra, hrábě Kostků z Postupic. Konkrétní exemplář dukátu, ...>


Nápisová deska z dolní brány z roku 1536

Kamenné hradby byly v Litomyšli vybudovány v polovině 14. století. Probíhaly od biskupského sídla (později hradu a zámku) k dnešní pedagogické škole, dále po Vodních valech až ke kinu Oko, kde se stáčely ve směru Nerudovy ulice a pokračovaly dnešní Zámeckou ulici, na jejímž konci navázaly opět na opevnění návrší. U výjezdů z hlavního náměstí byly prolomeny dvěma hlavními branami, horní ...>


his_un_1237801546441_n.jpg

Graduál literátského sboru z roku 1563

Vedle nemovitých památek období renesance 16. století, především zámku a domu U Rytířů, se Litomyšl může pochlubit i řadou movitých památek z tohoto období. Zdaleka nejvýznamnější z nich, která bude ozdobou podzimní výstavy unikátů v muzeu, je iluminovaný graduál literátského sboru.  Literátské sbory byly organizace měšťanů, které se věnovaly sborovému náboženskému zpěvu při bohoslužbách. Působily tehdy téměř v každém městě, bez ...>


Třicetiletá válka


Dopisy litomyšlských rukojmí

V září 1639 přitáhla k Litomyšli švédská armáda, vyloupila město a navíc požadovala vysoké výpalné. Litomyšl zaplatila jen malou část, a tak Švédové zajali tři městské radní v čele s purkmistrem Janem Práškem a odvedli je jako rukojmí do Hradce Králové. Jejich další osudy dokládá dochovaný soubor úpěnlivých dopisů z přelomu let 1639-1640, které zasílali do Litomyšle s prosbami o vyplacení. ...>


Obraz Frebonie z Pernštejna

Dalším pozoruhodným předmětem, který bude prezentován v muzeu na podzimní výstavě litomyšlských unikátů, je barokní obraz Frebonie z Pernštejna, namalovaný neznámým mistrem patrně kolem poloviny 17. století. Poslední příslušnice rodu Pernštejnů se do historie Litomyšle zapsala především založením piaristického kláštera v roce 1640. Tuto událost lze bez nadsázky označit za nejvýznamnější kulturní počin v novodobých dějinách města. Piaristé poskytovali základní i ...>


his_un_1240248114580_n.jpg

Obraz Litomyšle z poloviny 17. století

Původně oltářní obraz z kostela ve Sloupnici je nejstarším barevným vyobrazením celého města. Jeho autora neznáme a není ani datován. Dle zobrazených budov byl namalován kolem roku 1650. Dosti realisticky nám přestavuje mj. zástavbu na Olivetské hoře. Zámek (dokončený roku 1582) má vysokou věž nad kaplí (shořela roku 1775) a je již bez původní lunetové římsy (snesena po požáru roku 1635, ...>


Trautmannsdorfové


his_un_1247064581510_n.jpg

Katovský meč z r. 1620

Dva ze čtyř vůdců selského povstání v roce 1680 byli sťati. Exekuci vykonal litomyšlský kat svým mečem, který se nám dodnes dochoval a bude s dalšími vzácnými předměty prezentován na podzimní výstavě unikátů v muzeu. Délka meče je 110 cm, na široké čepeli se zakulaceným hrotem je řada rytin, mezi nimi například slunce, půlměsíc s hvězdou, popravčí kolo zdvižené na žerdi, ruka s tureckou šavlí ...>


Znak Tomáše Pešiny z Čechorodu z r. 1660

V letech 1657-1666 byl děkanem v Litomyšli Tomáš Pešina z Čechorodu, vedle Balbína nejvýznamnější barokní historik. Do našeho města přišel ve svých dvaceti osmi letech a napsal zde svá hlavní díla, věnující se především dějinám Moravy. Okrajově se věnoval i místní historii, když k ní v rukopise Memorabilia Litomisslensia shromáždil řadu pramenů. Hmotnou památkou na Pešinův zdejší pobyt je vyřezávaný, malovaný a zlacený štít s jeho ...>


Láhev ze sklárny v Pusté Rybné z r. 1694

V 16. a 17. století začíná postupně vznikat řada skláren na rozsáhlém území Českomoravské vrchoviny. Vrchol jejich produkce spadá až do 19. století, kdy ovšem většina z nich také zanikla. Nejblíže k Litomyšli se nacházely sklárny v Posekanci u Budislavi a v Lubné.   Ke vzácným dokladům produkce vysočinských skláren patří láhev z čirého skla, šestiboká, s cínovou zátkou na závit. Výzdoba na plášti je rytá matovaná, ...>


Valdštejni


Stolek, na němž se umýval císař Josef II.

Císař Josef II. cestoval často na zapřenou, bez honosného doprovodu. Na velikonoce v roce 1778 se zastavil v Litomyšli a ubytoval se nikoli na zámku, jak by se dalo předpokládat, ale v budově staré pošty, která tehdy sloužila mj. i jako "hotel". Druhý den ráno před svým odjezdem se účastnil mše v piaristickém kostele a dokonce si zde se sborem otců piaristů i zazpíval. ...>


Torzo hodin z věže staré radnice

Na věži radnice, postavené v r. 1418, byly hodiny zřejmě od samého počátku. V průběhu staletí, často po požárech, docházelo k jejich opravám. Naposledy radnice vyhořela roku 1814. Nové hodiny tehdy zhotovil Alois Dobrovský, vážený litomyšlský měšťan a mistr svého řemesla. Do města jej pozval hrabě Valdštejn a ustanovil jej zámeckým hodinářem. V dílně Dobrovského pracovalo až patnáct tovaryšů, své hodiny prodával po celých Čechách. ...>


his_un_1247064986195_n.jpg

Daguerrotypický přístroj a daguerrotypie Flora Staška z r. 1840

Florus Stašek byl od roku 1817 rektorem litomyšlské piaristické koleje, na zdejším filozofickém ústavu vyučoval fyziku. Jeho fyzikální kabinet (umístěný tehdy v budově dnešního muzea) se považoval za jeden z nejlépe vybavených v celé monarchii. Stašek patřil k předním vědcům své doby a s řadou svých kolegů udržoval přátelské styky. Provozoval řadu experimentů a intenzivně se zajímal o nové vynálezy. Jedním z nich byla ...>


Revoluční rok 1848


his_un_1248081489791_n.jpg

Terč "Litomyšlská garda v roce 1848"

Revoluční rok 1848 byl vždy vnímán jako důležitý historický mezník, a památky z této doby byly proto v Litomyšli pečlivě ochraňovány. Nejzajímavější z nich, která bude prezentována na podzimní výstavě unikátů v muzeu, je malovaný střelecký terč s námětem litomyšlské národní gardy. Autorem terče je známý malíř Antonín Dvořák, jeho objednavatelem byl zdejší krejčí a účastník pražské výpravy František Lorman. Ze ...>


Studentský časopis "Bodlák" z r. 1849

Na pomoc Praze v červnu 1848 přišli také někteří členové studentské gardy (osudy fiktivních studentů Vavřeny, Fryborta a dalších popisuje Alois Jirásek ve známé Filosofské historii). Studentský ozbrojený sbor byl poté rozpuštěn, náhradou za něj si po prázdninách zdejší filosofové založili spolek Slavie. Konaly se schůze, přednášky, hrálo se i divadlo, a to vše česky, což dosud nebylo obvyklé. Na jaře 1849 ...>


Do první světové války


his_un_1250767914282_n.jpg

Národopisné památky

Na základě různých přírodních, hospodářských aj. podmínek se v Čechách a na Moravě utvářely různé etnografické regiony, tj. oblasti s řadou společných charakteristických jevů tradiční lidové kultury, jako byl např. typ obydlí, oděv či nábytek. Jednou z takových vyhraněných oblastí bylo i Litomyšlsko. Hlavní specifika se zformovala v 18. stol., vrcholem pak byla první polovina 19. stol., následně tyto rysy rychle zanikají.   Litomyšlské muzeum spravuje ...>


Litomyšl v Americe

Vystěhovalectví do Ameriky - především z ekonomických důvodů - se rozšířilo v českých zemích v polovině 19. stol., neboť teprve od r. 1848, kdy bylo zrušeno poddanství, se lidé mohli svobodně stěhovat. Někteří vystěhovalci z Litomyšle i z širšího okolí se dostali do okolí města Owatonna v Minnesotě a rozhodli se jednu z farmářských osad nazvat Litomyšlí. Vzpomínky na starou vlast jsou v americké Litomyšli dodnes živé, ...>


První železniční jízdenka "Praha - Litomyšl" z r. 1882

V roce 1845 byla otevřena první parostrojní železnice v Čechách, trať Praha - Olomouc, která vzhledem k přírodním podmínkám musela být vedena nikoli přes Litomyšl, nýbrž přes sousední Českou Třebovou. Záhy se projevila, např. právě v České Třebové, hospodářská výhodnost železničního spojení. Proto Litomyšl i Vysoké Mýto usilovaly o zbudování dráhy, což se podařilo v r. 1882. Následné opakované snahy o prodloužení trati Choceň - ...>



© 2011 - 2019 Město Litomyšl | struktura webu | městské kontakty